Detail předmětu

Základy komunikace

FP-ZKAk. rok: 2013/2014

Obsahem předmětu jsou relevantní psychologické poznatky nezbytné pro pochopení zákonitostí sociální komunikace a aplikaci těchto zákonitostí v praxi daňových poradkyň a poradců. Důraz je kladen na efektivní komunikační strategie a rozvíjení komunikačních dovedností studentek a studentů a na využití těchto dovedností při práci s klienty, při spolupráci v týmech, při vyjednávání na úřadech apod.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

doc. Ing. Zdeňka Konečná, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav managementu (ÚM)

Výsledky učení předmětu

Studentky a studenti získají relevantní psychologické poznatky z oblasti sociální způsobilosti a kompetence s prioritním zaměřením na zákonitosti sociální komunikace. Budou seznámeni se základními teoretickými modely a strategiemi mezilidské komunikace a možnostmi jejich aplikace ve své vlastní praxi. Ve cvičeních upevní a rozvinou komunikační dovednosti podporující efektivní průběh sociální komunikace v běžných i náročných pracovních situacích.

Prerekvizity

Znalosti a dovednosti na úrovni středoškolského vzdělání.

Korekvizity

Nejsou aplikovány.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Výuka probíhá formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny a problémů. Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách.


Způsob a kritéria hodnocení

Pro úspěšné absolvování předmětu je nutné splnit následující požadavky:
* aktivní účast 10%
* týmová semestrální práce 30%
* individuální prezentace 40%
* závěrečný písemný test 20%

Osnovy výuky

1. Úvod do předmětu: význam sociální komunikace pro práci v oblasti daňového poradenství; koncepce předmětu, jeho základní témata a jejich návaznosti; přehled studijní literatury základní a doporučené; stanovení požadavků k zápočtu a ke zkoušce; přehled základní terminologie.
2. Charakteristika osobnosti; struktura osobnosti; utváření osobnosti v průběhu ontogenetického vývoje; možnosti poznávání a ovlivňování osobnosti.
3. Základní přístupy k osobnosti v explicitních a implicitních teoriích a jejich důsledky pro sociální komunikaci.
4. Výkonové charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci.
5. Motivační dynamika osobnosti a její vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci.
6. Profilující charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci – I. část.
7. Profilující charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci – II. část.
8. Zákonitosti sociální percepce a jejich důsledky pro poznávání sebe sama a druhých; možnosti aplikace těchto zákonitostí při zvyšování účinnosti sociální komunikace.
9. Sociální komunikace v průběhu sociálního styku; komunikační proces; vzájemné vztahy mezi tvořivostí, komunikací, motivací a stimulací a jejich důsledky.
10. Komunikace verbální a neverbální; vliv vztahu mezi verbální a neverbální komunikací na průběh a výsledek komunikačního procesu.
11. Základní komunikační dovednosti a možnosti jejich kultivování a rozvíjení.
12. Základy teoretických modelů sociální komunikace (asertivita a transakční analýza) a možnosti jejich aplikace při zvyšování účinnosti sociální komunikace.
13. Sociální komunikace v pracovním styku; vliv organizační kultury a vztahů v pracovní skupině na průběh a výsledky vnitrofiremní komunikace; příprava a organizace průběhu obchodního jednání; základní pravidla účinné prezentace.

Učební cíle

Cílem předmětu je poskytnout studentkám a studentům prakticky upotřebitelné poznatky o sociální komunikaci a klíčových faktorech, které ovlivňují její průběh a účinnost, a formou praktických cvičení upevňovat a rozvíjet dovednosti nezbytné pro efektivní komunikaci s klienty a spolupracovníky.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních povinná a kontrolovaná. V případě neúčasti na cvičení je vyžadován relevantní způsob omluvy (doložení nemoci nebo jiného vážného důvodu neúčasti). Cvičení lze po dohodě s vyučujícím nahradit účastí v paralelní rozvrhové skupině případně jiným dohodnutým způsobem.

Základní literatura

HURST, B. Encyklopedie komunikačních technik. Praha: Grada Publishing, 1994. ISBN 80-85424-40-1. (CS)
KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988. (CS)
PROVAZNÍK, V. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0470-6. (CS)
SMEJKAL, V. Lexikon společenského chování. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0209-6. (CS)

Doporučená literatura

BEDRNOVÁ, E. a kol. Duševní hygiena a sebeřízení pro vysokoškoláky a mladé manažery. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-681-6. (CS)
HLOUŠKOVÁ, I. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-550-5. (CS)
HOSPODÁŘOVÁ, I. Veřejná prezentace od A do Z. Praha: Expertis, 1992. ISBN 80-902446-1-0. (CS)
LUKÁŠOVÁ, R. Komunikace v práci vedoucího pracovníka, Komunikace a vztahy v pracovní skupině. In: Němeček, P. a kol.: Vedoucí podniku – podnik v kostce, část 14, díly 8 a 9. Praha: Verlag Dashofer, 1998. ISBN 80-901859-5-9. (CS)
LUKÁŠOVÁ, R., NOVÝ, I. a kol. Organizační kultura. Od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0648-2. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program BAK bakalářský

    obor BAK-DP , 1 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Zdeňka Konečná, Ph.D.

Osnova

1. Úvod do předmětu: význam sociální komunikace pro práci v oblasti daňového poradenství; koncepce předmětu, jeho základní témata a jejich návaznosti; přehled studijní literatury základní a doporučené; stanovení požadavků k zápočtu a ke zkoušce; přehled základní terminologie.
2. Charakteristika osobnosti; struktura osobnosti; utváření osobnosti v průběhu ontogenetického vývoje; možnosti poznávání a ovlivňování osobnosti.
3. Základní přístupy k osobnosti v explicitních a implicitních teoriích a jejich důsledky pro sociální komunikaci.
4. Výkonové charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci.
5. Motivační dynamika osobnosti a její vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci.
6. Profilující charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci – I. část.
7. Profilující charakteristiky osobnosti a jejich vliv na intrapersonální a interpersonální komunikaci – II. část.
8. Zákonitosti sociální percepce a jejich důsledky pro poznávání sebe sama a druhých; možnosti aplikace těchto zákonitostí při zvyšování účinnosti sociální komunikace.
9. Sociální komunikace v průběhu sociálního styku; komunikační proces; vzájemné vztahy mezi tvořivostí, komunikací, motivací a stimulací a jejich důsledky.
10. Komunikace verbální a neverbální; vliv vztahu mezi verbální a neverbální komunikací na průběh a výsledek komunikačního procesu.
11. Základní komunikační dovednosti a možnosti jejich kultivování a rozvíjení.
12. Základy teoretických modelů sociální komunikace (asertivita a transakční analýza) a možnosti jejich aplikace při zvyšování účinnosti sociální komunikace.
13. Sociální komunikace v pracovním styku; vliv organizační kultury a vztahů v pracovní skupině na průběh a výsledky vnitrofiremní komunikace; příprava a organizace průběhu obchodního jednání; základní pravidla účinné prezentace.

Cvičení

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Zdeňka Konečná, Ph.D.

Osnova

1. Upřesnění požadavků k zápočtu: pravidla účasti a spolupráce na cvičeních, zadání prezentací.
2. Identifikace a kategorizace základních požadavků a problémů spojených s působením daňových poradců. Hledání alternativ naplňování požadavků, řešení problémů a předcházení nedorozumění a konfliktům.
3. Aplikace metod sebepoznání a hledání alternativ využití získaných výsledků pro zvyšování účinnosti komunikace – I. část.
4. Aplikace metod sebepoznání a hledání alternativ využití získaných výsledků pro zvyšování účinnosti komunikace – II. část.
5. Trénink dovedností nezbytných pro poznávání lidí v průběhu sociální percepce.
6. Trénink komunikačních dovedností – rozpoznávání významu neverbálních signálů v průběhu sociální komunikace.
7. Trénink komunikačních dovedností – účinná slovní komunikace, naslouchání, dotazování, sdělování, ověřování a předávání různých kategorií informací v průběhu sociální komunikace.
8. Nácvik uplatnění pravidel společenského styku na pracovní a společenské situace různého typu – I. část.
9. Nácvik uplatnění pravidel společenského styku na pracovní a společenské situace různého typu – II. část.
10. Krátké případové studie užití různých komunikačních strategií a stylů a jejich důsledků a nácvik rozpoznávání a užití asertivních dovedností.
11. Realizace zadaných prezentací a vyhodnocení jejich průběhu, efektu a možností zlepšení. – I. část.
12. Realizace zadaných prezentací a vyhodnocení jejich průběhu, efektu a možností zlepšení. – II. část.
13. Uplatnění pravidel poskytování a přijímání zpětné vazby při vyhodnocení průběhu cvičení a dosažených výsledků; udělování zápočtů podle úrovně splnění stanovených podmínek.