Detail předmětu

Hydrobiologie a ekotoxikologie

FAST-CC01Ak. rok: 2013/2014

- Základní hydrobiologické pojmy, biologie stojatých a tekoucích vod, procesy samočištění v povrchových vodách, eutrofizace, saprobní systém hodnocení kvality povrchových vod, biologie podzemních vod, balneobiologie, biologické indikátory znečištění.

- Základní ekotoxikologické pojmy, typy toxického účinku, faktory ovlivňující toxicitu, toxikologické vlastnosti vybraných sloučenin, biotransformace xenobiotik, monitoring životního prostředí, testy toxicity, analýza rizik, související legislativa.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

4

Garant předmětu

Zajišťuje ústav

Ústav chemie (CHE)

Výsledky učení předmětu

Studenti získají znalosti ze systému a biologie vodních organismů, jejich ekologických interakcí ve vodním prostředí i s okolními terestrickými ekosystémy. Součástí předmětu je aplikovaná hydrobiologie a ekotoxikologie.
Teoretická část předmětu umožňuje studentům podrobné seznámení s nejmodernějšími poznatky o struktuře, vlastnostech a funkcích vodních ekosystémů (vodní nádrže, toky). Vedle studia abiotických faktorů jednotlivých typů vodních biotopů se studenti seznámí s biologií vodních živočichů, nižších i vyšších rostlin, bakterií a také se základními hydrobiologickými metodami. Praktická část studia je věnována laboratorním cvičením, v nichž studenti realizují testy toxicity využívané v praxi. Součástí praktické výuky jsou exkurze na externí pracoviště.
Předmět je určen pro studenty oboru Vodní hospodářství a vodní stavby. Jeho absolvování zvyšuje možnosti uplatnění absolventů ve vodohospodářské praxi – úpravny vod, čistírny odpadních vod, správy povodí a vodních toků, ve výzkumných ústavech, na vysokých školách, v systému státní správy.

Prerekvizity

- obecné znalosti biologie
- schopnost vykonávat laboratorní činnost
- schopnost vyhodnotit laboratorní výsledky: zapsat protokol o činnosti, matematicky zpracovat výsledky měření

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
Základními výukovými metodami jsou přednášky a laboratorní cvičení. V laboratorních cvičeních je část cvičení zaměřena na výpočty, část na praktickou výuku - praktické využití testů testů toxicity, jejich vyhodnocení a interpretace.

Způsob a kritéria hodnocení

Pro úspěšné absolvování studia je nutné, aby se student aktivně zúčastnil laboratorních cvičení a zpracoval z nich protokoly. V souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně je student povinen úspěšně absolvovat zápočtový test.

Osnovy výuky

1. Základní hydrobiologické a ekologické pojmy.
2. Hydrobiologie stojatých a tekoucích vod, samočištění.
3. Trofický systém hodnocení vod. Eutrofizace, faktory ovlivňující eutrofizaci.
4. Saprobní systém hodnocení kvality povrchových vod, saprobizace vod.
5. Biologie podzemních vod, balneobiologie, vodní zdroje.
6. Biologické indikátory znečištění.
7. Základní ekotoxikologické pojmy, druhy toxicity, faktory ovlivňující toxicitu.
8. Toxikologické vlastnosti vybraných prvků, anorganických a organických sloučenin.
9. Biotransformace xenobiotik.
10. Prioritní polutanty ve vodním prostředí.
11. Standardní testy toxicity, mikrobiotesty.
12. Způsoby hodnocení testů toxicity, interpretace výsledků.
13. Analýza rizik, související legislativa.Seznámení s vybranými testy toxicity pomocí audiovizuální techniky.

Učební cíle

Vybrané kapitoly z hydrobiologie a vodní ekotoxikologie.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Doporučené volitelné složky programu

Studenti mohou navštěvovat semináře pořádané ústavy oboru Vodní hospodářství a vodní stavby.

Základní literatura

Picka, K., Matoušek, J.: Základy obecné a speciální toxikologie. MŽPČR, VŠB-TU, UK: Praha, 1968. (CS)
Cockerham, L.G., Shane, B. S.: Basic Environmental Toxicology. CRC Press, 1993. (EN)
Sládečková, A, Sládeček, V.: Hydrobiologie. Nakladatelství ČVUT: Praha, 1995.
Paleček, J. a kol.: Toxikologie a bezpečnost práce v chemii. Vydavatelství VŠCHT: Praha, 1996. (CS)
Hoffman, D. J., Rattner, B. A., Burton, G.A.Jr.; Cairns, J.Jr.: Handbook of ecotoxicology. CRC Press, 2002. (EN)

Doporučení literatura

Jana Ambrožová: Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT, 2007. (CS)
Kočí V., Mocová K.: Ekotoxikologie pro chemiky. VŠCHT, 2009. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program N-K-C-SI magisterský navazující

    obor V , 1 ročník, letní semestr, povinný

  • Program N-P-C-SI magisterský navazující

    obor V , 1 ročník, letní semestr, povinný

  • Program N-P-E-SI magisterský navazující

    obor V , 1 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Základní hydrobiologické a ekologické pojmy.
2. Hydrobiologie stojatých a tekoucích vod, samočištění.
3. Trofický systém hodnocení vod. Eutrofizace, faktory ovlivňující eutrofizaci.
4. Saprobní systém hodnocení kvality povrchových vod, saprobizace vod.
5. Biologie podzemních vod, balneobiologie, vodní zdroje.
6. Biologické indikátory znečištění.
7. Základní ekotoxikologické pojmy, druhy toxicity, faktory ovlivňující toxicitu.
8. Toxikologické vlastnosti vybraných prvků, anorganických a organických sloučenin.
9. Biotransformace xenobiotik.
10. Prioritní polutanty ve vodním prostředí.
11. Standardní testy toxicity, mikrobiotesty.
12. Způsoby hodnocení testů toxicity, interpretace výsledků.
13. Analýza rizik, související legislativa.Seznámení s vybranými testy toxicity pomocí audiovizuální techniky.

Cvičení

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Školení o bezpečnosti, využití matematického aparátu v laboratorní praxi.
2. Mikroskopie - způsoby přípravy preparátů a jejich pozorování. Zpracování pozorování do protokolu.
3. Test toxicity na Hořčici bílé Sinapis alba.
4. Test toxicity na Okřehku menším Lemna minor.
5. Metody odběru vzorků vody a sedimentu - terénní cvičení.
6. Exkurze do externí ekotoxikologické laboratoře.