čeština

Všeobecný přehled o metodách a prostředcích technické diagnostiky a použití získaných znalostí pro řešení konkrétního úkolu. Schopnost zvolit vhodnou diagnostiku a v jednoduchých případech lokalizovat poruchu a její příčinu, schopnost určit základní parametry spolehlivosti systému.

Základní znalosti z fyziky, matematiky, teorie pravděpodobnosti a měření technických veličin

Předmět je určen pro kombinovanou formu studia, samostatná práce studenta je usměrňována blokem přednášek a cvičení.

Zápočet: účast na laboratorních cvičeních a odevzdání vybraných protokolů. Výsledné hodnocení až 15 bodů se započítává do výsledku zkoušky, podmínkou zápočtu je získání alespoň 8 bodů.
Zkouška: písemný test z celé problematiky předmětu (0 – 15 bodů), ústní zkouška s písemnou přípravou (0 – 20 bodů). Celkově získává student až 50 bodů, podmínka složení zkoušky minimálně 25 bodů. Klasifikace: výborně (46-50 bodů), velmi dobře (41-45 bodů), dobře (36-40 bodů), uspokojivě (31-35 bodů), dostatečně (25-30 bodů), nevyhovující (0-24 bodů).

Studenti získají přehled o metodách a prostředcích technické diagnostiky a výběru vhodné varianty pro sledování stavu konkrétního zařízení.

Účast na laboratořích je sledovaná; jednorázovou neúčast je možno nahradit cvičením s jinou studijní skupinou; další neúčast je nahrazována řešením individuální úlohy.

Ushakov, I., A. et al, Handbook of Reliability Engineering : New York : John Wiley and sons, Inc. 1994.
Broch, J., T., et al, Mechanical Vibration and Shock Measurements : Naerum : Bruel Kjaer 1984.
Lipovsky, G., a kol., Vibration Testing of Machines and their Maintenance : Amsterdam: Elsevier 1990.

Kreidl, M., a kol., Diagnostické systémy : Praha : Vydavatelství ČVUT v Praze 2001.
Liška, M., Sládek, Z., Spolehlivost a technická diagnostika : Brno : Ediční středisko VUT v Brně, 1989.
Janoušek, I., a kol., Technická diagnostika : Praha : SNTL 1990.