čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- rozlišit komponenty hudebního záznamu,
- analyzovat a charakterizovat barvu hudebních nástrojů,
- rozlišovat dynamickou kontinuitu, jednotu tempa jednotlivých záběrů a kontinuitu celku,
- dokázat pracovat v týmu,
- charakterizovat psychologické aspekty práce hudebního režiséra.

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení, soustav ladění hudebních nástrojů, dále hudebních intervalů, stupnic a modů, akordů a základních harmonických spojů a zvukových barev. Student, který si zapíše předmět, by měl být schopen analyzovat zákonitosti skladby, posoudit důsledky pro interpretaci, charakterizovat hudební nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik a vytvořit instrumentační studii pro kombinaci nástrojů.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Cvičení mají charakter výkladu případových studií a týmové práce v hudebním studiu.
Účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za úspěšné prokázání znalostí u ústního pohovoru.

1.-4. Rozlišování komponent hudebního záznamu.
5.-7. Barva nástrojů.
8.-10. Dynamická kontinuita, jednota tempa jednotlivých záběrů, kontinuita celku.
11.-12. Práce v týmu, hudební režisér, zvukový mistr, interpret, exaktní vyjadřování problémů. v zájmu vzájemné komunikace.
13. Psychologické aspekty práce hudebního režiséra, způsoby komunikace s interpretem, odhad výkonnostního maxima.

Cílem předmětu je naučit studenty rozlišovat komponenty hudebního záznamu, barvu nástrojů, dynamickou kontinuitu, jednotu tempa jednotlivých záběrů a kontinuitu celku, práci v týmu, seznámení s funkcí hudebního režiséra a zvukového mistra. Důraz je kladen na seznámení se s obsahem činnosti práce hudebního režiséra v kontrastu s činností zvukového mistra, tedy zejména umělecké roviny této profese.

Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Syrový, V.: Akustická typologie přirozených zdrojů hudebních signálů. Výzkumná zpráva, AMU, Praha 2000. (CS)
Syrový, V. Hudební zvuk. Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1. vydání, 2009, ISBN 978-80-7331-161-2. (CS)
Špelda, A.: Hudební akustika, SPN, Praha 1978. (CS)