Tvorba architektonického návrhu není věcí intuitivní a emoční, alespoň ne z podstatné části, nýbrž vychází z analýzy daného zadání, místa a možností i z přiměřené volby výrazových a konstrukčních prostředků, interpretace tektoniky atd., které vytvoří jednotný, působivý a fungující celek. Uchopování a zacházení s těmito a dalšími instrumenty architektonické tvorby je věcí architektonického myšlení, které předmět představuje a zprostředkovává.
Osnova :
Teorie a navrhování; Co je architektura a kdo je architekt; Historie a smysl architektonického školství; Architektura a dějiny; Topos, typos a tempus; Tektonika; Obec, prostor a architektura; Architektura města; Místo, typos, standard; Théma; Celek a části; Jednota díla; Konstrukce; Materiál; Výraz; Kompozice; Elementy architektury; Typologie místa a staveb; Objem, plocha, otvor