čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- popsat rozhraní MIDI, vyjmenovat typy zpráv, které používá, a popsat jejich využití,
- vyjmenovat typy MIDI ovladačů a charakterizovat je,
- popsat ladění elektroakustických nástrojů a vyjmenovat způsoby přelaďování hardwarových i softwarových syntetizérů,
- popsat způsoby tvorby „umělého“ zvuku,
- charakterizovat interaktivní elektroniku a popsat některá řešení.

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení, soustav ladění hudebních nástrojů, dále hudebních intervalů, stupnic a modů, akordů a základních harmonických spojů a zvukových barev. Student, který si zapíše předmět, by měl být schopen analyzovat zákonitosti skladby a posoudit důsledky pro interpretaci.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mající charakter výkladu základních principů, obohacený o praktické předvedení metod syntézy a audio ukázky.
- Cvičení podporují praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách formou praktické práce za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za vytvoření dvou krátkých samostatných kompozic. Za zkoušku ve formě ústního pohovoru je uděleno maximálně 100 bodů. Pro úspěšné složení zkoušky je potřeba získat alespoň 50 bodů. Zkouška je zaměřena na znalosti tvorby umělého zvuku podle osnov předmětů Tvorba umělého zvuku, jeho zpracování a řízení 1 a 2.

1. Rozhraní MIDI obecně.
2. Typy MIDI ovladačů zvuku: klávesové.
3. Typy MIDI ovladačů zvuku: strunné, dechové a další ovladače.
4. Ladění elektroakustických nástrojů obecně: typy ladění.
5. Ladění elektroakustických nástrojů: způsoby přelaďování hardwarových i softwarových syntetizérů.
6. Ladění elektroakustických nástrojů: další způsoby přelaďování hardwarových syntetizérů.
7. Další způsoby tvorby „umělého“ zvuku: procesování zvuku obecně (základní typy efektů).
8. Další způsoby tvorby „umělého“ zvuku: procesování akustického i elektroakustického zvuku.
9. Další způsoby tvorby „umělého“ zvuku: převody nejrůznějších nehudebních dat na zvukový signál (typy hardwarového i softwarového řešení obecně).
10. Další způsoby tvorby „umělého“ zvuku: převody nejrůznějších nehudebních dat na zvukový signál (konkrétní příklady).
11. Interaktivní elektronika: typy hardwarového i softwarového řešení obecně.
12. Interaktivní elektronika: konkrétní příklady.
13. Multimédia.

Cílem předmětu je seznámit studenty s MIDI rozhranním, interaktivní elektronikou a multimédii a jejich tvůrčím využitím.

Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Kaduch, Miroslav: Soudobá hudební tvorba s využitím počítačů. MKS, Ostava, 1989. (CS)
Kopecký, Pavel: Základy elektronického zvuku a jeho kreativní zpracování. AMU, Praha, 2008. ISBN 978-8073311216 (CS)
Rataj, Michal: Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu. KANT AMU, Praha, 2007. ISBN 978-8086970318 (CS)
Vrzal, Martin: Střih záznamu hudby. AMU, Praha, 2007. ISBN 978-80-7331-114-8 (CS)