čeština

Absolvent předmětu je schopen :
- vysvětlit základní zákony ekologie,
- vyjmenovat mezní činitele v ekologii,
- vyjmenovat parametry biologické potřeby člověka a pohody prostředí,
- popsat parametry hluku, vibrací a ultrazvuku v životním prostředí a popsat jejich účinky na člověka,
- vysvětlit vznik elektrostatického a magnetického pole Země,
- popsat interakce elektromagnetických polí a ionizujícího záření s biologickými strukturami,
- interpretovat hygienické limity fyzikálních polí v životním prostředí,
- vysvětlit princip ekologických auditů a posuzování vlivu na životní prostředí,
- vysvětlit princip geografického informačního systému a aplikaci v ekologických informačních systémech,
- popsat základní principy a funkční bloky měřicích systémů pro ekologii,
- diskutovat principy nakládání s odpady.

Student, který si zapíše tento předmět by měl být schopen :
- vysvětlit základní principy fyzikálních polí,
- vysvětlit základy fyzikální chemie,
- ovládat základní principy a zákony elektrotechniky,
- interpretovat základní jednotky fyzikálních veličin,
- ovládat základy biologie a fyziologie člověka.
Obecně jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratoře. Předmět využívá e-learning.

Až 40 bodů za laboratorní cvičení - body student získá za 6 protokolů a 1 tématický projekt,
až 60 bodů za ústní část zkoušky.
Pro úspěšné složení zkoušky je nutné získat z ústní části alespoň 10 bodů.
Zkouška je zaměřena na ověření základních vědomostí z principů ekologie, interakcí fyzikálních polí s biologickými strukturami včetně hygienických limitů a znalostí funkčních bloků měřicích systémů.

1. Strategie trvale udržitelného rozvoje. Základní zákony ekologie.
2. Životní prostředí člověka, bioklimatologie.
3. Chemické aspekty životního prostředí, ekotoxikologie.
4. Fyzikální aspekty životního prostředí - působení a hodnocení hluku, vibrací.
5. Elektrostatická a magnetická pole v životním prostředí.
6. Elektromagnetická pole a elektromagnetická kompatibilita.
7. Radioekologie.
8. Světlo, kolorimetrie.
9. Monitoring biosféry a fyzikálních polí v životního prostředí.
10. Měřicí systémy pro kontrolu ovzduší.
11. Měřicí systémy fyzikálních polí. Hygienické limity.
12. Geografické informační systémy, ekologické informační systémy.
13. Nakládání s odpady. Legislativa životního prostředí.

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní informace o zákonech ekologie, bioklimatologii, technických aspektech životního prostředí, měřicích systémech pro monitorování biosféry i fyzikálních polí, hygienických limitech, geografických informačních systémech, ekologických informačních systémech, legislativě a nakládání s odpady.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění :
Laboratorní výuka je povinná, řádně omluvené zameškané laboratorní cvičení lze po dohodě s vyučujícím nahradit.

Rozman J., Pospíchal Z.: Ekologické inženýrství. Projekt Phare,VŠB-TU Ostrava, 1996
Rozman J., Sadovský P., Čermák D.: Diagnostika životního prostředí. VUT FEI, Brno, 2000
Tolgyessy,J. a kol.: Chémia,biológia a toxikológia vody a ovzduší.SAV,Bratislava 1985.

Kiely G.: Environmental Engineering. McGraw Hill, Boston, 1997 (EN)