čeština

Absolvent zná
- základní terminologii snímačů
- kritéria volby snímače a zásady použití snímačů
- principy snímačů běžných technologických veličin a jejich přednosti a nedostatky

Absolvent kurzu je schopen:
- orientovat se v technických podkladech výrobce snímače
- diskutovat návrh a volbu komponent měřicího řetězce,
- určit vhodnou metodu měření pro běžné technologické veličiny na základě požadavků

Absolvent kurzu získá základní teoretické znalosti a praktické dovednosti z oblasti snímačů a metod měření nejfrekventovanějších neelektrických veličin, včetně návrhu koncepce měření, zpracování a vyhodnocení výsledků.

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského a bakalářského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Laboratorní výuka je povinná, řádně omluvené zameškané laboratorní cvičení (maximálně dvě) lze po domluvě s vyučujícím nahradit. Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví obvykle i každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.
Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratoře. Student odevzdává dva laboratorní protokoly, součástí laboratorního cvičení je i prezentace výsledků.

Závěrečná zkouška je zaměřena na ověření znalostí získaných během kurzu. Má povinnou část (laboratorní výuku, písemnou část závěrečné zkoušky a pět samostatných domácích prací) a nepovinnou část ( ústní část závěrečné zkoušky).
Hodnocení:
laboratorní výuka 0 - 40
písemná část zkoušky 20 - 50
ústní část zkoušky 0 - 10

1. Úvodní přednáška
Seznámení se strukturou, organizací a obsahem kurzu. Požadavky, zkouška, základní a doporučená literatura. Připomínky, dotazy atd.
2. Snímače a bezdotykové měření polohy a rozměrů.
3. Snímače a bezdotykové měření rychlosti a zrychlení (přímočaré, úhlové)
4. Snímače a bezdotykové měření teploty, tepla, tepelného toku.
5. Snímače a bezdotykové měření záření (ultrafialového, viditelného, infračerveného).
6. Snímače a měření ionizujícího záření, složení látek a parametrů životního prostředí.
7. Chemické snímače a biosnímače.
8. Optické (vláknové) snímače.
9. Snímače a měření ostatních veličin, speciální metody a obvody pro měření fyzikálních veličin. Další směry rozvoje senzorové techniky.

Cílem kursu je seznámit posluchače se základní teorií, moderními principy a konstrukcemi snímačů fyzikálních veličin a poskytnout znalosti pro jejich návrh a optimální využití nad rámec předchozího kurzu BMFV. Prezentovat základní problémové oblasti snímačové techniky (parazitní vlivy, kalibrace, diagnostika apod.).

Laboratorní výuka a samostatné domácí práce jsou povinné, řádně omluvené zameškané laboratorní cvičení (maximálně dvě) lze po domluvě s vyučujícím nahradit. Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví obvykle každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Studenti kombinovaného studia mají možnost navštěvovat i přednášky denního (prezenčního) studia a využívat konzultací mimo řádnou rozvrhovanou výuku.

ĎAĎO,S.- KREIDL,M.: Senzory a měřicí obvody. ČVUT 1996 (CS)
KREIDL,M.: Měření teploty. BEN Praha, 2005 KREIDL,M.: Měření teploty. BEN Praha, 2005 (CS)
-ZEHNULA,K.: Čidla robotů. SNTL Praha, 1990 (CS)

MARTINEK,R.: Senzory v průmyslové praxi. BEN – technická literatura (edice Senzory neelektrických veličin), Praha 2004, ISBN 80-7300-114-4 (CS)
TURÁŇ,J.-PETRÍK,S.:Optické vláknové senzory. ALFA Bratislava, 1990 (CS)