Detail předmětu

České umění 2. pol. 20. stol. v souvislostech

FaVU-1CU20st-LAk. rok: 2017/2018

Základní směry a osobnosti českého umění od 40. do 90. let 20. století. Přehled o významných výtvarných skupinách i solitérních s důrazem na jejich propojení s evropskými a světovými uměleckými tendencemi. Sledování souvislostí mezi výtvarným děním a politickou situací v Československu, reflexe nových náhledů.
Ve 40. letech přetrvává důraz na tzv. válečné skupiny (Skupina 42, 7 v říjnu, RA, zvyšuje se však důraz na doposud opomíjené osobnosti v nich (Václav Hejna), surrealistické a parasurrealistické tendence v těchto skupinách i mimo ně ("Spořilovští surrealisté" - Libor Fára, význam okruhu zlínské umělecké školy a v jiných menších místech (Kolín - provázanost tamějšího prostředí se Skupinou 42).
V 50. letech - Snaha o objektivní náhled na osobnosti a díla vznikající v 50. letech jakožto "sorela" (Karel Svolinský, Vratislav Nechleba).Surrealistické a parasurrealistické snahy v 50. letech. Vladimír Boudník a jeho okruh. Šmidrové.
V období vzniku nových uměleckých skupin kromě tradičně uznávaných (Máj, Trasa, UB12) důraz na méně známé -M52 (Valerián Karoušek, Jiří Novák), RADAR (propojující Skupinu 42 a mladou generaci) - Teodor Rotrekl. Průběžné sledování proměn oficiálního názoru na výtvarné umění, základní osobnosti proměňující se "sorely" od 50. do 80. let
V 60. letech - sledování nástupu nových uměleckých směrů,. vliv informelu a jeho domácí verze. Podrobné sledování vlivů neodada a pop artu na české umění druhé poloviny 60. let. "Nová figurace" jako výsledek vlivu řady uměleckých tendencí a osobních stylů významných osobností.
V 70. letech - mapování nové strukturace českého výtvarného života od oficiálních tendencí v jejich specifických až nechtěně groteskních podobách (sochařské monumenty, Armádní umělecké studio) , přes "umění národních a zasloužilých umělců" a "neoficiální scénu" až k undergroundu.
Specifika českého umění akce 70. let.
Role Jazzové sekce SH v neoficiálním výtvarném umění.
80. léta - přednáška podrobně sleduje tendence a směry této doby, zaměřuje se někdy na dnes méně známé okolnosti té doby, jak je přednášející osobně poznal.
Zrod pozdější skupiny 12/15 na počátku 80. let, její štěpení, výrazné osobnosti. Nástup nové generace narozené v 50. letech. Svět nedeklarovaných, ale reálně působících uměleckých skupin. Proměna situace na konci 80. let, nástup nové generace Tvrdohlavých a její širší aspekty.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

PhDr. Pavel Ondračka

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Výsledky učení předmětu

Znalost základních i zdánlivě méně podstatných tendencí českého umění druhé poloviny dvacátého století, schopnost je přiřadit ktendencím světového umění, schopnost nalézt osobnosti pro české umění specifické, obtížně zařaditelné. Přednáška vede k bezpředsudečnému zhodnocení uměleckých směrů, skupin, osobností, nez ohledu na jejich pozici ve spektru mezi oficiálním, polooficiálním, mainstreamovým či "undergroundovým" uměním a k hledání těch jevů, jejichž význam přetrvává i v 21. století.

Prerekvizity

Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury, především historie 20. století tak. aby posluchač mohl pochopitz početné vazby mezi politickým a kulturním životem té doby.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Test

Osnovy výuky

1.Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne - Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
2.Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík - galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
5. Technooptimismus jako umělecký názor - Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
6. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. 7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
8. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F.K.Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
9. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
10. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
11. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985. Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
12. 1985 - 1989 Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
13. Lokální scény 80. let. Brno, Olomouc aj. Nedeklarované skupiny Tovaryšstvo malířské, Opět 5, Corpora S, skupiny kolem galerií Umělecké skupiny po roce 1988. Pilky (Roman Trabura). Návrat politické symboliky v letech 1988 - 90.

Učební cíle

Vytvořit celistvý a předsudků zbavený obraz o problematice českého umění druhé poloviny dvacátého století - přehodnocení avantgardních, mainstreamových i "politicky angažovaných" tendencí, objevování méně známých spojitostí - mezi uměním 40. a 60. let, sledování surrealistických, parasurrealistických a imaginativních tendencí od 40. let po současnost, reflexe art brut, abstrakce, abstraktního expresionismu, neodada, pop artu, akčního umění, hyperrealismu, transavantgardy a neoexpresionismu a dalších směrů v českém umění. důraz na obtížně zařaditelné umělecké osobnosti i významné umělecké tendence.


Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Základní literatura

Altmann, S.; Klimešová, M.; Kalinovská, M.: Magdalena Jetelová : Dotek doby / Touch of time. Praha 2017 (CS)
Chalupa, P.: Bohuslav Reynek (1892-1971). Řevnice 2011 (CS)
Klimešová, M.: Roky ve dnech: české umění 1945-1957. Řevnice; Praha 2010 (CS)
Kol. aut.: Skupina Ra: Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Václav Zykmund. Praha 1988 (CS)
Kol. aut.: Tvrdohlaví: [katalog výstavy skupiny Tvrdohlaví, Městské kulturní středisko Havířov, Výstavní síň V. Wünsche, červen-červenec 1989. Havířov 1989 (CS)
Nešlehová, M.: Jan Koblasa. Praha 2002 (CS)
Ševčík J., Morganová P. Dušková D., České umění 1938-1989, programy, kritické texty, dokumenty, Praha 2001 (CS)
Švácha, R.-Platovská, M. (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1939-1958. Praha 2005 (1 díl) (CS)
Švácha, R.-Platovská, M. (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1958–2000. Praha 2008 (2 díly) (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program bakalářský

    obor AEN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AVI , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AMU , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor APE , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor ATD , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM3 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AKG , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AIN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor APD , 3 ročník, letní semestr, volitelný

  • Program IT-BC-3 bakalářský

    obor BIT , 1 ročník, letní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

PhDr. Pavel Ondračka

Osnova

1.Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne - Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
2.Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík - galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
5. Technooptimismus jako umělecký názor - Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
6. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. .
7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
8. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F.K.Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
9. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
10. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
11. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985. Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
12. 1985 - 1989 Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
13. Lokální scény 80. let. Brno, Olomouc aj. Nedeklarované skupiny Tovaryšstvo malířské, Opět 5, Corpora S, skupiny kolem galerií Umělecké skupiny po roce 1988. Pilky (Roman Trabura). Návrat politické symboliky v letech 1988 - 90.