čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- definovat základní pojmy multimediální kompozice,
- charakterizovat zvukové zdroje a pojem vizuální rovina,
- vytvářet sémantické vztahy v rámci struktury multimediálního díla,
- charakterizovat netradiční zvukové zdroje,
- využít prostředky multimediálního díla – zvukové, vizuální a pohybové.

Jsou požadovány základy práce s počítačem a audio a video technikou.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
Přednášky mají charakter výkladu podpořeného demonstračními praktickými cvičeními. Účast na přednáškách je doporučená.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za vytvoření kratšího multimediálního projektu.

1.-2. Základní pojmy multimediální kompozice.
3. Zvukové zdroje, vizuální rovina.
4-5. Strukturace díla, sémantické vztahy.
6-9. Stručný přehled netradičních zvukových zdrojů (neobvyklé a vlastnoručně vyráběné hudební nástroje, znějící objekty, předměty s amplifikovaným a procesovaným zvukem, zvuky lidského těla, přírodní a civilizační zvuky atd.).
10.-13. Další možné prostředky multimediálního díla, vizuální (fotografie, video), pohybové atd.

Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními prostředky pro tvorbu multimediálních děl a tendencemi tohoto uměleckého odvětví.

Formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Bláha, I.: Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla, AMU, Praha, 2006.
Goodman, N.: Jazyky umění / Nástin teorie symbolů, Academia, 2007.
Rataj, M.: Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu, AMU, Praha, 2007.
Schellmann, B. a kol.: Média/ základní pojmy, návrhy, výroba, Europa Sobotáles, 2004.