čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- popsat strukturu zvukového režijního pracoviště, vysvětlit jeho činnost a použít jej pro nahrávání nebo ozvučování,
- vysvětlit principy měření úrovně a dalších vlastností analogového a digitálního zvukového signálu,
- popsat strukturu a princip činnosti základních typů zvukových efektů, charakterizovat typ transformace zvukového signálu, ke které v nich dochází, a použít je při zpracování zvuku,
- vysvětlit princip digitálního zpracování a přenosu zvukových signálů,
- vysvětlit princip a strukturu digitálního záznamu zvukových signálů na pevný disk (HDR),
- popsat strukturu různých typů zvukových karet a strukturu pracovní stanice pro zpracování zvuku (DAW),
- popsat strukturu protokolu MIDI, vyjmenovat zprávy, které používá, a využít je pro řízení studiové techniky,
- popsat druhy synchronizačních signálů, zvolit správný druh synchronizace pro daný systém,
- popsat strukturu protokolu DMX512 a využít jej pro řízení světelné a scénické techniky

Jsou požadovány znalosti základních zákonů a veličin v elektrických obvodech, vlastností prvků elektrických obvodů, chování obvodů se setrvačnými prvky, vlastnosti a zapojení operačních zesilovačů, spektra periodických a neperiodických signálů, systémů se spojitým a diskrétním časem. Student, který si zapíše předmět, by měl být schopen používat přístroje pro měření elektrického napětí, proudu a rezonančního kmitočtu, generátory průběhů a osciloskopy.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka poučeného“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie, problémů a jejich vzorových řešení.
- Laboratorní cvičení podporují praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na laboratorních cvičeních je kontrolovaná.
Předmět využívá e-learning (Moodle).

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Maximum 10 bodů je uděleno za test z teoretických znalostí v laboratorních cvičeních. Za správné výsledky a vypracování všech laboratorních úloh je uděleno dalších 24 bodů a 6 bodů za zpracování samostatného úkolu v softwarovém DAW systému. Minimální rozsah vypracování jednotlivých laboratorních úloh stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu. Závěrečná písemná zkouška je hodnocena maximem 40 bodů a pro její úspěšné složení je nutné získat alespoň 15 bodů. Závěrečná ústní zkouška je hodnocena maximem 20 bodů a je sestavena z 10 okruhů otázek tematicky zaměřených podle osnovy předmětu.

1. Zvuk a zvukové signály, přenos zvukových signálů v elektrické soustavě
2. Měření a zobrazení vlastností zvukových signálů: VU a PP meter, phase meter a pan meter, vektorskop, zobrazení spektra, hlasitosti a amplitudové obálky zvukového signálu.
3. Mixážní pult: vstupní obvnody, ekvalizér, vstupní jednotka, sběrnice, výstupy, připojení externích zařízení, funkce Mute a Solo, talkback, diagram úrovní, DJ mixer.
4. Digitální zpracování zvukových signálů: vzorkování, anti-aliasingová DP, kvantizace, sigma-delta převodník, normalizace, dithering, digitální mixážní pult.
5. Digitální zvuková rozhraní: časové dělení kanálů, rozhraní point-to-point a siťová.
6. Analogová a digitální zařízení pro záznam zvuku.
7. Digitální záznam zvukových signálů: HDR systémy, DAW, zvukové karty, editace zvukových signálů.
8. Počítačové systémy zpracování zvuku: zpracování zvukových signálů v reálném čase, technologie plug-in modulů.
9. Zvukové efekty 1: kmitočtové filtry, dynamické procesory, efekty se zpožďovací linkou.
10. Zvukové efekty 2: modulační efekty, prostorové efekty, simulace akustických prostorů, nelineární efekty, časová komprese a expanze, změna výšky zvukového signálu, spektrální zpracování.
11. Komunikační rozhraní MIDI: princip, elektrické rozhraní, kanálové a systémové zprávy, řízené studiové techniky.
12. Synchronizace zvukové a video techniky: synchronizační kódy MIDI Clock, SMPTE/EBU, MTC.
13. Řízení studiové a scénické techniky: protokoly Sony 9-pin, DMX512, MMC a MSC.

Cílem předmětu je seznámit se s principem činnosti a použitím analogových a digitálních zařízení zvukové techniky, počítačových systémů pro zpracování zvuku a jejich instalací ve zvukových studiích.

Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny laboratorní úlohy v řádných nebo náhradních termínech. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

SCHIMMEL, J. Studiová a hudební elektronika. Studiová a hudební elektronika. Brno, Vysoké učení technické v Brně. 2012. (158 p.). ISBN 978-80-214-4452-2.
Watkinson, J.: The Art of Digital Audio, 3rd ed. Focal Press, 2001. ISBN 0-240-51587-0 (EN)

Forró, D.: Počítače a hudba,Grada, Praha 1994 (CS)
Zölzer, U.: DAFX - Digital Audio Effects (Second Edition). John Wiley & Sons, 2011. ISBN: 978-0-470-66599-2. Zölzer, U.: DAFX - Digital Audio Effects (Second Edition). John Wiley & Sons, 2011. ISBN: 978-0-470-66599-2. (EN)