čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- popsat vývoj hudební kompozice od konce 19. století do současnosti
- popsat problematiku notace, její základní typy a principy
- popsat základní kompoziční přístupy a proměny hudebního myšlení 20. století

Zájem o vhled do oblastí uvedených v obsahovém zaměření. Doporučuje se kombinovat s předměty praktického komponování v oblasti akustické nebo elektronické a počítačové hudby

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Přednášky mají charakter výkladu, obohaceného nahrávkami. Cvičení podporující praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů. Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za úspěšné prokázání znalostí u ústního pohovoru.

1. – 3. Myšlenkové klima počátku 20. století – Doznívání romantismu (Richard Strauss, Gustav Mahler), Potřeba estetické změny (Ferruccio Busoni a jeho „Návrh nové hudební estetiky“), Evropa se otevírá novým vlivům – francouzský impresionismus (Claude Debussy, Maurice Ravel), německý a ruský expresionismus (Schoenberg, Skrjabin a raná tvorba Igora Stravinského), Okrajoví otcové 20. století (Erik Satie a Charles Ives).
4. Začít od nuly: futurismus, dada, konstruktivismus – hledání nového zvuku (první pokusy s elektrickými nástroji).
5. Druhá vídeňská škola a myšlenka pokroku v hudbě: Arnold Schoenberg, Alban Berg, Anton Webern.
6. Nové hudební vize: George Antheil, Edgard Varèse.
7. Postaru, ale nově: Igor Stravinskij, Béla Bartók, Sergej Prokofjev, Dmitrij Šostakovič, Paul Hindemith, Leoš Janáček.
8. Most mezi dvěma epochami: Olivier Messiaen.
9. Nová hudba z Nového světa: Henry Cowell, Carlos Chávez, Julián Carrillo, Amadeo Roldán, Harry Partch, Conlon Nancarrow, Ruth Crawford-Seeger (+ Stefan Wolpe).
10. – 11. John Cage a New York School (Morton Feldman, Earle Brown, Christian Wolff).
12 - 13. Evropská avantgarda: GRM a „konkrétní hudba“, Messiaenova třída hudební analýzy (Karel Goeyvaerts, Jean Barraque, Pierre Boulez, Karlheinz Stockhausen, Iannis Xenakis), Darmstadt – Mekka Nové hudby
14. Utopie vzdálené budoucnosti: Luigi Nono.
15. Architektura zvukových mas: Iannis Xenakis.
16. Netradiční tradice: György Ligeti.
17. Hudba jako pastorační akt: Dieter Schnebel.
18. Od instrumentálního divadla k apokryfním kompozicím: Mauricio Kagel.
19. Na Východě svítá – „Polská škola“ (Lutoslawski, Penderecki, Górecki, Sikorski, Szalonek atd.); Edison Denisov, Valentin Silvestrov.
20. Kolik tónů je potřeba? (Minimalistické východisko): La Monte Young, Terry Riley, Steve Reich, Phill Glass, James Tenney, Alvin Lucier, Louis Andriessen, Simeon ten Holt.
21. Nově znamená složitěji – New Complexity: Brian Ferneyhough, James Dillon, Helmut Lachenmann.
22. Nově znamená jednodušeji – New Simplicity and beyond: Cornelius Cardew, Howard Skempton, Laurence Crane, Patrick Morris, Chris Newman, Boudewijn Buckinx.
23. Al gran sole – italské speciality: Bruno Maderna, Luciano Berio, Sylvano Bussotti, Giacinto Scelsi, Salvatore Sciarrino.
24. Budoucnost je v minulosti? Východní perspektiva: Arvo Pärt, Galina Ustvolskaya, Sofia Gubajdulina, Giya Kančeli, Bronius Kutavičius, Rytis Mažulis.
25. Nová teritoria – soudobá hudba Afriky, Asie a Jižní Ameriky.
26. Zápočet

Cílem předmětu je poskytnout studentům, kteří neprošli hudebním vzděláním základní informace o vývoji hudební kompozice od konce 19. století do současnosti. V rámci dvou semestrů se setkají s hlavními směry, které utvářely tento vývoj i s jejich významnými představiteli – Ives, Varése, Webern, Stravinskij, druhá avantgarda – Boulez, Stockhausen, Nono, Berio, Kagel aj., tembrální hudba – Penderecki, Ligeti, americká minimal music –Reich, La Monte Young, Riley, Glass atd., outsideři hudby 2. pol. 20. století, darmstadtská škola, redukcionistické tendence aj.
V závislosti na stupni hudební vzdělanosti budou paralelně vyučovány i základy hudební nauky – teorie forem, harmonie a instrumentace včetně notace a záznamu díla.

Formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

ANTHEIL, G.: Bad Boy of Music, Rotbuch, Hamburg 2000 (CS)
FERNEYHOUGH, B.: Collected Writings, Harwood, Amsterdam 1998 (CS)
FLAMMER, E.-H.: Schriften zur Musik, Heilbronn 1999 (CS)
KLÜPPELHOLZ, W.: Über Mauricio Kagel, PFAU, Saarbrücken 2003 (CS)
KOFROŇ, P. – SMOLKA, M.: Grafické partitury a koncepty, Votobia 1996 (CS)