Detail předmětu
Simulace dynamických systémů
FSI-RSDAk. rok: 2018/2019
Náplň předmětu je zaměřena na doplnění znalostí studentů v oblasti teoretické a aplikované dynamiky. Způsob zpracování odpovídá současnému interaktivnímu pojetí mechaniky, zaměřené na řešení komplexních úloh. Výběr témat je podřízen požadavkům a potřebám výuky mechatroniky, především v magisterském a doktorském studiu.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
5
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Získání základních vědomostí z teorie dynamických systémů a prohloubení základních teoretických poznatků z různých technických oborů v souvislosti s problemtikou výpočtového modelování. Seznámení se základními principy tvorby výpočtových modelů subsoustav různé fyzikální podstaty a jejich sloučení za účelem vytvoření komplexního výpočtového modelu technické soustavy při různém typu prostorového uspořádání těchto subsoustav.
Prerekvizity
Náplň předmětu navazuje na výukové plány základních mechaniky - Kinematika, Dynamika, Počítačové metody v dynamice a dále na předměty pohonové soustavy, stochastická mechanika a experimenty v mechanice.
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny. Výuka je doplněna laboratorním cvičením.
Způsob a kritéria hodnocení
Požadavky na udělení zápočtu: aktivní účast na cvičení, kvalitní vypracování zadaných úloh, řešení dodatečných úloh při delší omluvené neúčasti. Vedoucí cvičení upřesní konkrétní tvar těchto podmínek v prvním týdnu semestru. Zkouška kombinovaná; písemná - znalost základních pojmů, důležitých zákonitostí a jejich aplikace; ústní – diskuse nad písemnou částí zkoušky a úlohami ve cvičeních. Pro úspěšné složení zkoušky nesmí být ani písemná ani ústní část hodnocena stupněm F.
Učební cíle
Seznámit studenty se základními pojmy teorie dynamických systémů a prohloubit základní poznatky z teorií různých technických oborů na takovou úroveň, aby byli schopni je účinně aplikovat při řešení konkrétních problémů technické praxe. Vysvětlit základní přístupy tvorby výpočtových modelů subsoustav různé fyzikální podstaty a poté komplexního výpočtového modelu technické soustavy, skládajícího se s těchto subsoustav mezi sebou různým způsobem vázaných (sériové, paralelní a kombinované zapojení, atd.)
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky
Účast je povinná. Jednorázová neúčast může být nahrazena cvičením s jinou skupinou ve stejném týdnu nebo vypracováním náhradní úlohy. Delší nepřítomnot se nahrazuje zvláštním zadáním podle pokynů cvičícího.
Zařazení předmětu ve studijních plánech
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor
Osnova
1+2. Základní pojmy teorie dynamických systémů.
3+4. Základní pojmy a zákony technické mechaniky. Metodika sestavování pohybových rovnic mechanických částí technických soustav.
4+5. Základní pojmy a zákony elektrotechniky. Charakteristiky základních elektrických prvků. Metodika sestavování výpočtových modelů elektrických soustav.
6+7+8. Základní pojmy a zákony hydromechaniky a termomechaniky. Metodika sestavování výpočtových modelů hydraulických a pneumatických soustav.
9+10+11. Základní pojmy a zákony přenosu a sdílení tepla. Metodika sestavování výpočtových modelů tepelných systémů se stacionárními a nestacionárními tepelnými pochody.
12. Základní pojmy teorie regulace. Metodika sestavování výpočtových modelů základních přenosových členů a jejich soustav, vzniklých různým uspořádáním základních přenosových členů.
13. Ukázky komplexního přístupu k výpočtovému modelování technických soustav, složených alespoň ze dvou subsoustav o různé fyzikální podstatě.
3+4. Základní pojmy a zákony technické mechaniky. Metodika sestavování pohybových rovnic mechanických částí technických soustav.
4+5. Základní pojmy a zákony elektrotechniky. Charakteristiky základních elektrických prvků. Metodika sestavování výpočtových modelů elektrických soustav.
6+7+8. Základní pojmy a zákony hydromechaniky a termomechaniky. Metodika sestavování výpočtových modelů hydraulických a pneumatických soustav.
9+10+11. Základní pojmy a zákony přenosu a sdílení tepla. Metodika sestavování výpočtových modelů tepelných systémů se stacionárními a nestacionárními tepelnými pochody.
12. Základní pojmy teorie regulace. Metodika sestavování výpočtových modelů základních přenosových členů a jejich soustav, vzniklých různým uspořádáním základních přenosových členů.
13. Ukázky komplexního přístupu k výpočtovému modelování technických soustav, složených alespoň ze dvou subsoustav o různé fyzikální podstatě.