čeština

Studenti získají základní poznatky o distribuci elektrické energie.
Absolvent předmětu je schopen:
- popsat základní členění elektrizační soustavy a její jednotlivé části
- vyjmenovat a popsat základní parametry prvků elektrických sítí a základní výčet závislostí těchto parametrů
- pojmenovat základní hlediska při návrhu a kontrolu elektrických sítí
- vyjmenovat jmenovitá napětí elektrických sítí
- vypočítat ustálených chod sítí nn a vn a proudové a napěťové poměry na vedení vvn
- navrhnout průřez vodiče pro vedení nebo vymezenou síť na základě ztrát nebo úbytku napětí
- vysvětlit principy paralelní a sériové kompenzace
- vyjmenovat typy zkratů při souměrných a nesouměrných poruchách
- vypočítat charakteristické hodnoty zkratového proudu pro zadané místo sítě
- kvalifikovaně odhadnout rozsah hodnot základních vypočtených veličin

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia, předně schopnosti práce s goniometrickými funkcemi, operace s komplexními čísly, znalost z oblasti teorie obvodů se zaměřením na ustálený chod a třífázové systémy, dále úspěšně vykonaná zkouška z předmětů BPC-MA1B, BPC-VMP, BPC-MA2, BPC-FYZ1A, BPC-FYZ2, BPC-EL1 a BPC-EL2.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka znalého pro samostatnou činnost“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Metody vyučování zahrnují přednášky, cvičení na počítači a laboratoře. Předmět využívá e-learning (Moodle). Student vypracuje několik laboratorních protokolů.

Předmět je hodnocen za aktivitu ve cvičení, samostatné úkoly, zakončen hodnocením závěrečné zkoušky s částí příkladovou a teoretickou.
Studenti mohou získat:
až 40 bodů ze cvičení (hodnocení testů a protokolů z laboratorní výuky)
až 60 bodů ze zkoušky (30 bodů z praktické části a 30 bodů z teoretické části). Zkouška je zaměřena na ověření orientace studentů v problematice distribuce elektrické energie.
Podrobné vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

1. Základní pojmy z elektroenergetiky
2. Náhradní obvody za prvky elektrizační soustavy (ES) a jejich parametry
3. Základní hlediska pro návrh elektrických sítí - ztráty (výkon v třífázových obvodech se střídavými proudy), úbytek napětí
4. Sítě nn a vn - jednoduché trojfázové vedení, uzlové trojfázové sítě, jednofázové vedení a stejnosměrné vedení
5. Paralelní a sériová kompenzace
6. Sítě vvn - náhrada prvků ES dvojbrany
7. Poměrné hodnoty veličin v trojfázové soustavě
8. Zkratové proudy a jejich vliv na prvky ES
9. Matematické modelování ES při výpočtech charakteristických hodnot zkratových proudů souměrných poruch
10. Výpočet charakteristických hodnot zkratových proudů nesouměrných poruch

Seznámit studenty se základními problémy distribuce elektrické energie.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

BLAŽEK, V., SKALA, P.: Distribuce elektrické energie, FEKT VUT v Brně, 2003. (CS)
HODINKA, M., FECKO, Š., NĚMEČEK, F.: Přenos a rozvod elektrické energie. SNTL ,1989. (CS)
HORÁK, K. : Výpočet elektrických sítí. SNTL, 1980. (CS)
TROJÁNEK, Z.,HÁJEK, J., KVASNICA, P.: Přechodné jevy v elektrizaních soustavách, SNTL/ALFA, 1987. (CS)

KERSTING, W. H. Distribution system modeling and analysis. 3rd ed. Boca Raton: Taylor & Francis, c2012, xv, 439 p. ISBN 978-1-4398-5622-2. (EN)