čeština

Ústav památkové péče (UPP)

Řádné absolvování předmětu umožní studentovi:
- všeobecnou orientaci v problematice péče o architektonické dědictví;
- rozlišit památkové a další hodnoty dochovaného stavebního fondu a argumentovat ve prospěch jejich zachování;
- propojit znalosti z dějin architektury a stavební technologie s praktickými otázkami údržby a obnovy památky;
- po určité praxi vytvořit profesionální koncepci zásahu či intervence do historické stavby;
- zpracovat příslušnou prováděcí dokumentaci obnovy a dohlížet na její realizaci.

Student by se měl orientovat v dějinách architektury (antika - min. baroko), znát statický princip základních tektonických soustav (klenba, podpory a břemeno, stěna, skelet), stavební hmoty tradičního stavitelství a základní konstrukce pozemního stavitelství (zakládání, krovy, stropy, výplně otvorů, úpravy povrchů).

žádné

Metody vyučování jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
Výuka převážně formou přednášek je doplněna seminářem, kde se budou diskutovat individuální zkušenosti studentů s problematikou památkové obnovy s přihlédnutím k poznatkům z přednášek. Zároveň v rámci semináře studenti zpracují seminární práci malého rozsahu na aktuálně zvolené téma z oblasti poznání památek.

Zkouška má písemnou formu. Do celkového bodového hodnocení (max. 100 bodů) bude zahrnuto hodnocení seminární práce (max. 15 bodů).

1 Úvod; vývoj ochrany památek a památkové péče.
2 Organizace a klasifikace památek. Legislativní zajištění památkové péče
3 Mezinárodní instituce, dokumenty a formy ochrany kulturního dědictví.
4 Charakteristika architektonického a urbanistického dědictví; druhová skladba
5 Přetváření architektonického díla v historických slohových etapách; hrady, zámky,
sakrální stavby
6 Přetváření architektonického díla v historických slohových etapách; paláce,
měšťanské domy, urb. souvislosti
7 Současná péče o památky ( konzervace, sanace, rekonstrukce, restituce, revitalizace, anastylóza, replika, kopie, přemístění,
konverze)
8 Ochrana historických sídel
9 Město 19. století, industriální dědictví; možnost a způsoby zachování
10 Město 1.poloviny 20.století a jeho architektura.
11 Současná architektonická tvorba v historickém prostředí; genius loci, autenticita
prostředí, novostavba, detail
12 Historické konstrukce
13 Stavební podstata památky a její poruchy, současné technologie a konstrukce

Cílem je seznámení s metodami ochrany a péče o architektonické památky a urbanistické celky a osvojení kompetencí pro architektonickou tvorbu v prostředí s dochovaným hodnotným architektonickým fondem. Student se seznámí se metodami obnovy a variantami zachování a nového využití kulturních památek. Tyto znalosti a dovednosti jsou pro architekta nezbytné vzhledem k vysokému procentu stavební činnosti realizované formou intervencí do stávajících struktur a ekologickým, ekonomickým, etickým i estetickým argumentům ve prospěch šetření jejich hodnot.

Účast na přednáškách je nepovinná. Průběžná kontrola teoretických znalostí předmětu bude provedena presenčním testem v sedmém týdnu výuky. Podíl účasti ve cvičeních a na samostatné práci v terénu je min. 50 %.
Povinná je účast na závěrečné prezentaci výsledků práce studentů v rámci cvičení.

Architekt, Zprávy památkové péče, Památková péče, Památky a příroda, Památky archeologické a místopisné, Stavba, Fofum atd. (CS)
Benešová M.- Česká architektura v proměnách dvou století, Praha 1985 (CS)
Blažíček O. J.- Slovník památkové péče, Praha 1962 (CS)
Dostál O., Hrůza J.- Česká historická města, Praha 1978 (CS)
Dvořák M.- Katechismus der Denkmalpflege, Wien 1916 (DE)
HORÁČEK, Martin. Úvod do památkové péče. Olomouc: Univerzita Palackého, (CS)
Kos J.-Vady, povrchy, údržba a změny staveb, Brno 1980 (CS)
Kříž M.- Rekonstrukce a ochrana památek I.a II., Brno 1989 (CS)
Menclová D.- České hrady I. a II., Praha 1972 (CS)
RAZÍM, Vladislav a Petr MACEK (edd.). Zkoumání historických staveb. Praha: Národní památkový ústav, 2011. ISB (CS)

aktuální texty a otevřené přednášky