čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- definovat základní pojmy z oblasti spolehlivosti,
- popsat metody analýzy spolehlivosti systémů,
- vysvětlit metody řízení spolehlivosti,
- vysvětlit problematiku rizika ve výrobě,
- vypočítat vybrané ukazatele spolehlivosti systémů.

Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.

Metody vyučování zahrnují přednášky, cvičení na počítači .
Student odevzdává jeden samostatný projekt.

až 20 bodů za cvičení (student body získává za samostatnou práci z oblasti spolehlivosti a její prezentaci)
až 80 bodů za písemnou zkoušku.
Zkouška je zaměřena na problematiku spolehlivosti probíranou na přednáškách i cvičeních.

1. Úvod do studia spolehlivosti. Základní pojmy spolehlivosti.
2. Matematická statistika. Náhodná proměnná, využití rozdělení náhodné proměnné ve spolehlivosti. Kvantil.
3. Bodový a intervalový odhad parametrů základního souboru. Rozdělení chí-kvadrát a Studentovo.
4. Neobnovované a obnovované objekty. Základní ukazatele spolehlivosti.
5. Sériové a paralelní spolehlivostní modely. Kombinované modely.
6. Základy zálohování systémů. Formy a funkce zálohy. Statická záloha. Dynamická záloha.
7. Metody analýzy spolehlivosti. Metody induktivní a deduktivní.
8. Spolehlivost složitých systémů. Bloková schémata, strom poruch, Markovovy modely.
9. Metody řízení spolehlivosti.
10. Degradační činitelé působící na elektrické zařízení. Vztah provozního, dílčího a modelového namáhání.
11. Degradační mechanismy v materiálech, prvcích a systémech.
12. Přehled diagnostických metod.
13. Zkoušky spolehlivosti prvků.

Cílem předmětu je seznámení studentů s problematikou spolehlivosti elektrotechnických výrobků.