čeština

Absolvent předmětu je schopen:
- rozpoznat základní strunné, dechové a blanozvučné hudební nástoje
- rozpoznat hudební styl a žánr
- popsat historický vývoj hudby od starověku po současnost

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Cvičení mají charakter výkladu doplněného poslechem zvukových a vizuálních ukázek a jejich rozborem. Účast na cvičení je kontrolovaná.

Pro získání zápočtu je nutné získat alespoň 60% bodů ze závěrečného poslechového testu

1-2. Hudební nástroje 1 – strunné, dechové, blanozvučné
3. Hudební nástroje 2 - elektrofonické, elektronické nástroje
4. Hudební styly 1 (Blues, country, dico…)
5. Hudební styly 2 (elektronická hudba, funk, Hip Hop)
6. Hudební styly 3 (pop, reggae, rock, metal…)
7. Hud. dějiny základy1 (Pravěk,Starověk)
8. Hud. dějiny základy 2 (Středověk, Renesance)
9. Hud. dějiny základy 3 (Baroko, Klasicismus)
10. Hud. dějiny základy 4 (Romantismus, počátek 20. století)
11. Hud. dějiny základy (20. – 21.století)
12. Hudební žánry (lidová hudba, klasická, jazz, rock, pop…)
13. Základy ladění

Cílem předmětu je seznámit studenty s akustickými, elektrofonickými a elektronickými hudebními nástroji, dějinami hudby, hudebními styly a žánry.

Účast na seminářích je povinná. Řádně omluvenou zameškanou výuku lze po domluvě s vyučujícím nahradit.

Forró Daniel: Domácí nahrávací studio - Grada, Praha 1996. (CS)
Modr, A.: Hudební nástroje, Editio Supraphon, Praha, 1977 (CS)
Syrový, V. Hudební zvuk. Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1. vydání, 2009, ISBN 978-80-7331-161-2. (CS)
Zenkl, L.: ABC hudebních forem (CS)