čeština

– Student si osvojí znalosti typologie obytných a občanských staveb podle témat přednášek v rozpětí od antiky do současnosti
– Student si osvojí znalosti dějin evropské architektury od antiky do 20. století prostřednictvím vybraných příkladů staveb.
– Student si osvojí znalosti evropského kontextu české, moravské a zčásti slovenské architektury.

Výuka je organizovaná formou přednášek, doplněných četnými obrazovými příklady. Časová náročnost: 22 hodin přednášek, 30 hodin samostudium.

Hodnocení je založeno na prokázání znalostí přednášené části dějin architektury. Při zkoušce jsou ověřovány jak znalosti přednesené, tak získané samostudiem literatury zadávané průběžně během výuky.

1. Dispozice – megaron
2. Dispozice – centrála
3. Typologie – dům 1 (proměny obydlí od pravěku do raného novověku)
4. Typologie – dům 2 (období renezance, baroka a 19. století; dělnické kolonie, nájemní dům)
5. Typologie – dům 3 (20. století)
6. Typologie – hrad, tvrz, dvůr (vývoj fortifikovaných sídelních jednotek a jejich hospodářského zázemí od pravěku do raného novověku)
7. Typologie – zámek, palác, vila (rezidenční architektura od antiky do konce renezance)
8. Typologie – zámek, palác, vila (rezidenční architektura od konce renezance do současnosti)
9. Typologie – stavby veřejného stravování a ubytování, stavby ručené pro rekreaci (hotely, chaty, lázeňské areály, prázdninové kolonie, restaurace, hospody, kavárny, bary)
10. Typologie – stavby komerčního a finančního sektoru (tržnice, obchody, obchodní domy, obchodní pasáže, spořitelny, banky, burzy, obchodní a živnostenské komory; přehled vývoje od antiky do 21. století)
11. Typologie – administrativa 1 (radnice, rychty a fojtství; vývoj od antiky do 21. století)
12. Typologie – administrativa 2 (vládní budovy, parlamenty, berní a soudní budovy, pošty, vojenské budovy apod.)
13. Typologie – škola (vývoj od antiky do 21. století; venkovské školy, městské školy, odborné, střední, vyšší a vysoké školy)

Cíle studia předmětu dějiny architektury 3 spočívají v osvojení si znalostí dějin architektury, a to v rozsahu daném osnovou předmětu. Získané znalosti studenti mohou konfrontovat s aktuálními pohledy na historii a současně využít jako inspiračního zdroje pro vlastní architektonickou tvorbu.

FLÜKIGER-SEILER Roland, Hotelräume... Schweizer Tourism und Hotelbau 1830-1920, Baden 2005 (CS)
FROLEC Václav - VAŘEKA Josef, Lidová architektura - encyklopedie, Praha, SNTL 1983. (CS)
HAAS Felix, Vývoj architektury a umění v novověku, 1974 (CS)
MORAVČÍKOVÁ Henrieta (ed.), Architektúra na Slovensku. Stručné dejiny,Bratislava, Slovart 2005. (CS)
PEHNT Wolfgang, Deutsche Architektur seit 1900, München, Deutsche Verlags-Anstalt 2006, 2. vydání. (CS)
RAEBURN Michael a kolektiv, Dějiny architektury, Praha, Odeon 1990. (CS)
SYROVÝ Bohuslav a kolektiv, Architektura svědectví dob, Praha 1977 a mladší vydání. (CS)
ŠIMEK Jan, Historie školních budov od tereziánských reforem po současnost, Praha 2016. (CS)
TAJOVSKÝ Václav, Rekreační chaty. Individuální výstavba a montované typy, Praha, SNTL 1972. (CS)

HATJE Gerd (ed.), Knaurs Lexikon der modernen Architektur, München - Zürig 1963. (CS)
KIBIC Karel, Historické radnice, Praha, Tisková, ediční a propagační služba 1988. (CS)
KOULA Jan Evangelista, Nová česká architektura a její vývoj v XX. století, Praha, Česká grafická unie 1940. (CS)
NEČAS Otakar, Terasové domy, Praha, SNTL 1976. (CS)
SEEGER Hermann, Bürohäuser. Der privaten Wirtschaft, Leipzig 1933. (DE)
ŠTAJNOCHR Vítězslav, Zámecké kuchyně v kontextu evropského vývoje, Praha, NPÚ 2017. (CS)