čeština

Osvojení si pojmů dějin umění, seznámení s problémy oboru, obeznámenost s uměleckohistorickým materiálem, jenž tyto obecné aspekty ilustruje. Důležité pojmy (sloh, epocha, autorství, funkce umění) dokáže propojit s konkrétními příklady uměleckých děl minulosti.

Přednáškový cyklus s projekcí reprodukcí obrazů a grafických schémat.

Znalosti jsou prověřovány testem, jenž je klasifikován.

Přednáškový cyklus zaměřený na základní otázky dějin umění z hlediska terminologie, metod a problémů, jimiž se dějiny umění zabývají, s prezentací uměleckohistorického materiálu ilustrujícího teoretické problémy oboru. Teoretické i praktické aspekty dějin umění jsou sledovány ve vazbě k potřebnosti znalostí uvedené problematiky pro architekty, a to pro ty, kteří se potkávají s uměleckohistorickou problematikou v procesu obnovy památek, historických sídel a kulturní krajiny, tak pro ty, kteří řeší aktuální témata a problémy s osobním zaujetím pro jejich historicko-teoretické zdůvodnění.
Osnova výuky:
1. Výtvarné umění a jeho termíny; architektura, malířství a sochařství - styčné body.
2. Pojem sloh; sloh jako periodizační pomůcka; využití pojmu pro relativní dataci.
3. Pojem vývoj; antický vývojový cyklus jako model pro pojetí vývoje v umění středověku a novověku.
4. Pojmy tradice, konvence, historismus; prosazování tradicionálních prvků v dějinách umění od středověku.
5. Pojem avantgarda; avantgardy XX. století.
6. Dějiny umění jako věda: koncept dějin umění jako individuální výklad problému (E. H. Gombrich).
7. Prostor v umění: specifika malířských děl.
8. Prostor v umění: specifika sochařských děl.
9. Umělecké řemeslo - techniky a materiály nejstarších kultur, antiky a středověku.
10. Umělecké řemeslo - techniky a materiály v novověku.
11. Autorský subjekt, autorský rukopis, individualita výtvarného díla.
12. Mimese versus abstrakce; dějiny umění jako dějiny zobrazení.
13. Lidská figura a proměny jejího zobrazení od pravěku do XX. století.

Poznání dějin umění jako samostatné disciplínu, zakotvené historicky a sociálně, která skýtá cenný zdroj poučení pro hlubší teoretické a historické zakotvení architektonické tvorby v kontextu (evropské) vizuální kultury.

Student se povinně účastní minimálně 80 procent výuky.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

GOMBRICH, Ernst Hans, Příběh umění, Praha: Odeon 1992. (CS)
MORAN, Henri de, Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost, Praha: Odeon, 1983. (CS)

BÁRTA, Miroslav, Příběh civilizace. Vzestup a pád stavitelů pyramid. Praha: Academia, 2017. (CS)
BOUZEK, Jan, Vznik Evropy. Praha: Triton, 2013. (CS)
CHADRABA, Rudolf et al., Dějiny českého výtvarného umění I-VI, Praha: Academia 1984-2007. (CS)
KIDSON, Peter, Románské a gotické umění, Praha: Artia, 1973. (CS)
KITSON, Michael, Barok a rokoko, Praha: Artia, 1972. (CS)
LASSUS, Jean, Raně křesťanské a byzantské umění, Praha: Artia, 1971. (CS)
LEINZ, Gottlieb, Malířství 20. století, Praha: Rebo productions, 1996. (CS)
LOMMEL, Andreas, Pravěk a umění přírodních národů. Praha: Artia, 1970. (CS)
LYNTON, Norbert, Umění 19. a 20. století, Praha: Artia, 1981. (CS)
MARTINDALE, Andrew, Člověk a renesance, Praha: Artia, 1972. (CS)
SPUNAR, Pavel a kolektiv, Kultura středověku. Praha. Academia, 1995. (CS)
WITTLICH, Petr, České sochařství XX. století 1890–1945, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. (CS)