Detail předmětu

Umění spolupráce

FaVU-2USPAk. rok: 2020/2021

Přednášky zaměřené na fenomén kolaborativní (na spolupráci založené) umělecké praxe. Přednášky kombinují historický přehled příkladů skupinové, respektive kolektivní práce ve světovém a českém umění s přehledem teoretických přístupů k tomuto druhu umělecké praxe.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Výsledky učení předmětu

Studenti získají přehled o vývoji a základních podobách kolaborativní (na spolupráci založené) umělecké praxe, o jejím myšlenkovém pozadí a přístupech k její interpretaci.

Prerekvizity

Základní orientace v problematice světového umění po roce 1900

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Frontální výuka – přednášky doplněné o projekci vizuálního, případně audiovizuálního materiálu.

Způsob a kritéria hodnocení

Písemná zkouška - kombinace testových otázek s výběrem odpovědi a otevřených otázek.

Osnovy výuky

1. Úvod: diskurs kolaborativního a participativního umění. Okruh témat spojených s přechody od individuálního ke kolektivnímu modu práce (Claire Bishop, Grant Kester, Maria Lind, Stephen Wright). Dědictví 19. století – „neutrální“ model instituce světa umění a společenská role umělce.
2. Skupinový étos raných avantgard. Peter Bürger a spojování avantgard s bojem proti autonomnímu umění. Futurismus. Dadaismus. Sovětská avantgarda, konstruktivismus, produktivismus. Autor jako producent (Walter Benjamin). Česká meziválečná avantgarda (návaznost na německý dadaismus, vliv El Lisitského, Poetismus, surrealistická skupina, spolupráce Jindřich Štyrský–Toyen, Karel Teige, idea kolektivismu v architektuře atd.).
3. Participativní tendence v období po 2. světové válce. Umělci z okruhu Black Mountain College. Allan Kaprow a happening. Hledání nových forem spolupráce – Fluxus, Situacionistická internacionála. Česká scéna: Vladimír Boudník, Milan Knížák a Aktual. Interaktivita v pracích umělců z okruhu brazilského neokonstruktivismu (Lygia Clark, Helio Oiticica).
4. Umění jako protest – konec 60. let – první vlna feministického umění, umění a protiválečné protesty, Art Workers Coalition a další kolo kritiky instituce muzea. 70. léta: měření společnosti – Hans Haacke (zapojování publika při dílech jako bylo MoMA Toll nebo u jeho projektu pro documenta); ukazování společnosti – Stephen Willats (využívání sociometrických postupů); léčení společnosti – Artist Placement Group, Joseph Beuys (Kancelář organizace pro přímou demokracii, 7000 dubů pro Kassel).
5. Nová média a nové formy spolupráce. Experiments in Art and Technology; Síťování: od mail artu a telexu, přes satelit k živé interakci přes internet. Obecně zaměření na to, jak se „přirozená vlastnost“ nových médií (síťovost, multiplikovatelnost, možnost komunikovat a vytvářet věci v reálném čase z několika vzájemně vzdálených míst) stává intencionální složkou novomediálního umění. Spolupráce a postprodukce / spolupráce a apropriace… otázka hranic autorství ve věku nových médií.
6. Kolaborativní strategie v umění minorit a v „public art“ a „new genre public art“ (Suzanne Lacy). Gran Fury, General Idea, Guerrilla Girls. Komunitní umění – vznik prvních komunitních uměleckých center v New Yorku jako předobraz dalších „artist-run space“. Umění ve squatech, guerrilla gardening, street parades atp.
7. Vztahové umění (Nicolas Bourriaud) a umělci patřící k jeho okruhu (Rikrit Tiravanija, Pierre Huyghe). Umělec jako režisér společenských dějů: Jeremy Deller, Francis Allys, Kateřina Šedá, Ládví, karibské bienále, Parreno a Huyghe – No Ghost, Just a Shell, Johanna Billing…
8. Skupiny v českém umění – od autorských sdružení (12/15, Tvrdohlaví, Pondělí, Bezhlavý jezdec…) ke skupinám s kolektivní identitou: Bude konec světa (B. K. S.), Bratstvo, Kamera Skura, Podebal, Rafani, Guma Guar, Record, Ládví…
9. Umělecké dvojice – specifický druh kolaborace, vytvoření více či méně pevné kolektivní identity: Christo a Jeanne Claude, Gilbert a George, Muntean a Rosenblum, Stih a Schnock, z ČR: Lukáš Jasanský a Martin Polák, Jiří Franta a David Böhm, MINA (Mikuláštík – Nálevka), Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov + krátkodobější aliance: Daniela Baráčková a Petra Herotová, Filip Cenek a Tereza Sochorová…
10. Spolupráce a aktivismus v umění. Příklady ze světa odkazy k šedesátým letům a pak postupně k současnosti: SUPERFLEX, Richard a Helen Newtonovi, Gran Fury, Oda projesi, Raqs Media Collective, akce v rámci European May Day, umění a estetika protestních akcí (Black Bloc atd.). Aktivismus v českém umění: Pode Bal, Rafani, Guma Guar.

Učební cíle

Cílem výuky předmětu Umění spolupráce je vytvoření přehledu o fenoménu kolaborativní (na spolupráci založené) umělecké práce. Vedle historického exkurzu (vývoj skupinové, respektive kolektivní práce ve světovém a českém umění) přednášky zahrnou i přehled teoretických přístupů k tomuto druhu umělecké praxe.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Povinná docházka (povoleny 3 neomluvené absence).

Základní literatura

Jan ZÁLEŠÁK, Umění spolupráce. Praha - Brno: VVP AVU - MU, 2011. (CS)
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Praha: VVP AVU, 2007, ročník 1, č. 1-2. (CS)

Doporučená literatura

Claire BISHOP (ed.), Participation. London: Whitechappel Gallery, 2006. (EN)
František KOWOLOWSKI (ed.), Mezi námi skupinami II. [sborník ke stejnojmenné výstavě] Brno: Dům umění města Brna, 2006 (CS)
Grant KESTER, Conversation pieces: community and communication in modern art. Berkeley: University of California Press, 2004. (EN)
Rudolf FRIELING et al. (eds.), The art of participation: 1950 to now. San Francisco a New York: San Francisco Museum of Modern Art a Thames & Hudson, 2008. (EN)
Walter BENJAMIN, Agesilaus Santander. Praha: Hermann a synové, 1996. (esej Autor jako producent). (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program VUM magisterský navazující

    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1 ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2 ročník, letní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor