čeština

Studenti získají základní přehled o aktuálních diskusích v sociologické konceptualizaci současných společností. Vlastním čtením a interpretací doloží schopnost utkat se sociologickým textem a jeho zasazením do souvislostí. Budou schopni aplikovat koncepty z textů na problematiku kultury a umění.

Základní orientace ve spektru společenských věd. Kritické myšlení.

Přednášky kombinované se semináři opírajícími se o četbu vybraných textů.

Zápočet je udělen na základě splněné docházky (70 %), aktivní účasti na seminářích a odevzdání eseje.

1. Proces modernizace, reflexivní či vysoké modernity a postmodernismu. Klasická tematizace společnosti z konce minulého tisíciletí (a co z ní dosud platí?)
2. Analýza proměn soudobé společnosti (zejména v dimenzi vnímání času a prostoru: koncepce časoprostorového vyvázání) s důrazem na témata důvěry a rizika.
3. Proměnlivost (neurčitost dění) jako klíčové aspekty současných společností. Strategie (institucionální a individuální) vyrovnávání se s nejistotou.
4. Individuum a společnost. Ekonomická dimenze individuální existence a její politické podmínky (spotřebitel versus občan, eroze veřejnosti). Tematizace důvěry a kooperativních postupů zdola.
5. Tematizace moderní kultury jako „kultury krize“– dilema formy a života. Ve výrazně esejistickém psaní klasika z počátku minulého století rozpoznala „simmelovská renesance“ předchůdce postmoderní relativizace (eseje jako Dobrodružství, Rám, Most a brána jsou již úvodem k sociologii umění).
6. Společnost a vědění I. Konstruktivistický přístup v sociologickém myšlení (v estetice reprezentovaný např. Goodmanem); kritika esencialismu a koncept relacionismu (Bourdieu).
7. Společnost a vědění II. Vědění jako moc (diskurz, či Foucaultův koncept epistémé) v polaritě kritiky, afirmace a eschatologie. Ztráta utopie, která je zdůrazňovaná současným myšlením, bývá dávána do souvislosti s estetizací (konečně utopie je estetickou kategorií).
8. Sociální jednání jako klíčový koncept analýz společnosti a její kultury. Vedle Weberovy tematizace racionality a kritice instrumentálního rozumu je důležitým tématem Durkheimova anomie a koncept externalit rozvíjený v strukturním funkcionalismu.
9. Koncept hry jako jedno z dnes nejvlivnějších řešení dilematu „struktura-jednání“. Úvodní pojmy pro Bourdieuovu analýzu pole umění (habitus/pole, ilusio, kulturní reprodukce, kapitál). Příp. hra ve filosofickém a estetickém kontextu (Schiller-Gadamer), v kulturologii (Huizinga, Callois).
10. Rozpad tradiční strukturace společnosti (atomizace) popisovaný u předchozích autorů (např. Beck) dochází určitých řešení v sociologii kultury, například v pojmu „neokmenů“ a nomádské konstituce aktéra. Klasikem je zde Maffesoli (nabízí se srovnání s teoretiky subkultur od Hebdige po Thornton, ale třeba i G. Schulze).
11. Ke specifickým rysům modernity patří rozchod kultury a společnosti. Na historickém materiálu jej demonstruje brilantní teoretik „post-industriální společnosti“. Nezvykle kritický (či skeptický) pohled na moderní umění z perspektivy sociologie nastoluje otázku funkce umění a role subjektivity.
12. S nárůstem možností (umožněným vědou a technologiemi, zejména komunikačními a mediálními nabývá nové podoby diskuse politické kultury. Habermasova komunikační racionalita jako pokus číst dědictví osvícenství převážně pozitivně.
13. Teorie sítí (stejně jako koncept sociálního kapitálu) patří k nejvíc diskutovaným konceptům konce 90. let. Latourovy texty jsou mimořádně inspirativní svou schopností amalgamovat myšlení vědecké a teologické s koncepty estetickými a erudicí kunsthistorickou.

Cílem předmětu je seznámit studenty s aktuálními diagnózami doby v textech světové sociologie. Ty jsou vybrány tak, aby bylo možné ukázat co nejširší spektrum problémů a jejich tematizací.

Povinná docházka (alespoň 70 %).

BAUMAN, Zygmunt: Individualizovaná společnost. Praha Mladá Fronta, 2004. (CS)
BAUMAN, Zygmunt: Úvahy o postmoderní době. SLON, Praha, 1995. (CS)
BECK, Ulrich: Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. SLON, Praha 2011. (CS)
BELL, Daniel: Kulturní rozpory kapitalismu. SLON, Praha 1999. (CS)
BERGER, Peter, L., LUCKMANN, Thomas: Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. CDK Brno, 1999. (CS)
BOURDIEU: Teorie jednání. Karolinum Praha, 1998. (CS)
GIDDENS, Anthony: Důsledky modernity. Praha: Slon, 1998. (CS)
HABERMAS, Jurgen: Problém legitimity v pozdním kapitalismu. Filosofia, Praha, 2000. (CS)
LATOUR, Bruno: Stopovat a skládat světy s Bruno Latourem. Výbor z textů 1998_2013. Tranzit, Praha, 2016. (CS)
MAFFESOLI, Michel: O nomádství. PROSTOR, Praha, 2002. (CS)
MANNHEIM, Karl: Ideologie a utopie. Archa, Bratislava, 1991. (CS)
MERTON, Robert, King: Studie ze sociologické teorie, 2007. (CS)
SIMMEL, Georg: Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. SLON, Praha 1997. (CS)