čeština

Absolvent studia je schopen:
- rozlišit souvislosti řešení přístupových a transportních sítí a jejich prostředků,
- aplikovat analogové a digitální modulace,
- vysvětlit pojmy vzorkování, kvantování a kódování,
- diskutovat vzorkovací teorém,
- vysvětlit rámec E1,
- vyjádřit spektrum vzorkovaného signálu,
- změřit parametry konvergovaných sítí,
- nastavit SIP ústřednu a digitální přenosové zařízení,
- orientovat se v systémech vyšších řádů
- zhodnotit rozvoj konvergovaných sítí.

Předmět je povinný, student by měl být schopen:
- demonstrovat principy přepojování okruhů,
- interpretovat principy přepojování paketů,
- vyjmenovat možnosti oddělení komunikačních kanálů
- vyjádřit myšlenku A/D a D/A převodu,
- diskutovat elementární pojmy z oblasti zpracování signálů,
- aplikovat základní principy a protokoly sítě Ethernet,
Studenti by měli mít základní znalosti komunikačních systémů, které získali v povinných předmětech předešlého studia.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka poučeného“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratorní cvičení. Součástí je prezentace výsledků v power pointu. Předmět využívá e-learning (Moodle).

10-30 bodů za povinný test z laboratoří,
0-70 bodů písemná zkouška za podpory e-learning, povinná část pro absolvování předmětu.
Zkouška je zaměřena na ověření orientace v problematice přístupových a transportních sítí, detailním rozboru digitálního přenosu na základě rámce E1, pochopení konvergence.

Zkouška z předmětu bude probíhat prezenčně i distančně.

1. Základní pojmy, telekomunikační technologie, části komunikačních systémů
2. Standardizační organizace, ISO, ITU, ETSI, Fóra, dokumenty RFC
3. Časové dělení kanálu a digitální modulace, PCM, ADM, ADPCM a další
4. Kodéry a dekodéry PCM, kompandory, výhoda komprese, charakteristika typu A a mí
5. Složení rámce a multirámce E1, doporučení ITU G.703
6. Přístupové a transportní sítě, definice, nové poznatky z konvergence
7. Spojovací systémy, ústředny, digitální spojovací pole, signalizace, SIP telefonní ústředna, softwarové vybavení
8. Přenášený signál, linkové kódy, synchronizace digitálních systémů
9. Rozbor celkového zkreslení, kvantizační zkreslení a zkreslení omezením, spektrum vzorkovaného signálu.
10. Měření v konvergovaných systémech, měření chybovosti BER, zpoždění a jitteru, SW analýza
11. Digitální systémy vyšších řádů, multiplexní struktura SDH, složení rámce, začleňování
12. Ochrana transportních sítí, hodnocení kvality
13. Pokročilá využití konvergovaných sítí

Podat ucelený přehled o všech nejdůležitějších částech konvergované sítě, která je zde chápána jako prostředek pro doručení informace k požadovanému adresátovi v požadované kvalitě. Řešení přístupových a transportních sítí prostředky koncentrace provozu, integrace služeb a vícenásobného využití přenosových médií. Principy počítačových sítí ve vztahu k integraci s klasickou telekomunikační síti.

Laboratorní výuka a samostatný projekt jsou povinné, řádné omluvené zmeškané laboratorní cvičení lze po domluvě s vyučujícím nahradit.

ŠKORPIL, V., POLÍVKA, M.: Přístupové a transportní sítě, laboratoře. VUT, Brno 2013.
ŠKORPIL, V.: Přístupové a transportní sítě. VUT, Brno 2013.

ODOM,W. and HEALY,R. and MEHRA,N. Směrování a přepínání sítí. Computer Press, Brno 2009.