čeština

Absolvent předmětu je schopen: (a) používat základní měřicí metod; (b) analyzovat naměřená dat; (c) navrhnout moderní automatizovaný měřicí systém; (d) realizovat ovládací program v prostředí LabView a Matlab.

Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka znalého pro samostatnou činnost“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování zahrnují přednášky a laboratorní cvičení.

Průběžné testy během semestru a laboratorní cvičení (30 bodů), závěrečná zkouška (70 bodů).

1. Definice chyb měření a jejich základní vyhodnocení. Zásady správného měření.
2. Automatizovaná měřicí pracoviště.
3. Základní práce v prostředí LabVIEW.
4. Základní osciloskopická měření.
5. Měření kmitočtu.
6. Spektrální měření.
7. Skalární měření na skalárních analyzátorech.
8. Vektorová měření.
9. Měření impedance.
10. Akviziční jednotky pro sběr dat.
11. Generátory testovacích signálů.
12. Nepřímá měření.
13. Univerzální měřicí přístroje.

Seznámit studenty s principy základních měřicích metod používaných při měřeních ve vysokofrekvenční technice. Seznámit studenty s využitím různých programových prostředí vhodných pro tvorbu automatizovaných měřicích systémů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

ĎAĎO, S., VEDRAL, J., Číslicové měření, přístroje a metody, ČVUT Praha, 2006. (CS)
HAASZ, V., ROZTOČIL, J., NOVÁK, J., Číslicové měřicí systémy, ČVUT Praha 2000. (CS)