čeština

Studenti získají základní znalosti o obecných přístupech k řešení expertních problémů, o organizaci, řízení a kontrole znalecké činnosti v ČR a o postupech znalce při podávání znaleckých posudků s důrazem na řízení před orgány veřejné moci. Bude obeznámen s obecnými přístupy k řešení expertních a znaleckých problémů, se systémovým přístupem ke zpracování odborných a znaleckých posudků. Naučí se pracovat s ujasněnou strukturou pojmů při oceňování majetku, vycházející z teorie oceňování a mezinárodních zvyklostí. Bude umět vysvětlit významové souvislosti se soustavou pojmů zavedenou právními předpisy ČR. U informačních technologií bude umět vymezit podstatné charakteristiky, od nichž se jejich hodnota odvíjí. Buderozumět základním přístupům kekvantifikaci jejich hodnotya jejího vyjádření v penězích. Porozumí právní úpravě pro náhradu škody vzniklé poškozením věci a principům určení výše věcné škody.

Zvláštní požadavky nejsou.

Výuka se realizuje formou přednášek a cvičení. Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. Cvičení podporuje zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů.

Podmínky získání zápočtu: účast na cvičeních, splnění zadaných úkolů. Zkouška: bude sestávat z písemné a ústní části a bude hodnocena na základě výsledku obou těchto částí. Klasifikace testu (procento chybných odpovědí/stupeň ECTS): 6/A, 12/B, 18/C, 24/D, 30/E

1. Soudní znalectví - struktura, historický vývoj, právní úprava. Organizace a řízení znalecké činnosti: jmenování znalců; odvolávání znalců; evidence znalců, řízení a kontrola znalecké činnosti.
2. Znalec: znalci zapsaní v seznamu znalců, znalecké ústavy, znalci ad hoc. Přibírání znalce k podání posudku: přibrání znalce v řízení před OVM, přibrání znalce mimo řízení, dohoda mezi znalcem a organizací příp. občanem.
3. Znalecký posudek (ZP) písemný – formální a obsahové náležitosti, ZP ústní, ZP ústavu. Znalecká činnost – legislativní požadavky, mlčenlivost znalce, povinnost podat znalecký posudek, přibrání konzultanta, znalecká činnost ústavů, činnost znalců nezapsaných do seznamu.
4. Znalecká činnost – požadavky dle právních předpisů. Znalecká činnost – praktický výkon, znalecká činnost jako informační proces, systémový přístup k řešení znaleckých problémů.
5. Podíl znalce na zajištění důkazu – základní pojmy důkaz, důkazní prostředek, důkazní prostředky v OSŘ, obvyklé důkazní prostředky a zvláštní způsoby dokazování v TŘ, obecné zásady zajištění důkazů.
6. Ohledání v TŘ, vyšetřovací a znalecký experiment, ohledání v ostatních druzích řízení, měření, fotografie, fotogrammetrie, filmový záznam, odběr vzorků, protokol.
7. Oceňování movitého majetku, základní pojmy, právní úprava, mezinárodní oceňovací standardy, movitý majetek, právní vztahy k movitému majetku.
8. Analýza hodnoty movitých věcí: posuzování funkčnosti, bezpečnosti, životnosti, ekonomičnosti a dalších znaků kvality, vymezování podstatných charakteristik, jejich parametrizace a vytváření systému podstatných veličin.
9. Systémový přístup k posuzování mezních stavů při oceňování informačních technologií: mezní stavy objektové, mezní stavy environmentální, analýza příčinných souvislostí.
10. Oceňování informačních technologií: provedení prohlídky – identifikace, ověření technického stavu.
11. Ocenění movitých věcí, práce s amortizačními stupnicemi, stanovení základní amortizace, stanovení výchozí technické hodnoty, výpočet přirážek, srážek, stanovení výchozí ceny, stanovení časové ceny, analýza trhu, stanovení obvyklé ceny.
12. Právní úprava náhrady újmy: újma podle zák. 89/2012 Sb. Právní úprava náhrady skutečné škody na věci (technická interpretace pojmů skutečná škoda, předešlý stav, obvyklá cena, cena věci, doba poškození), zásady pro kvantifikaci škody při technickoekonomickém posouzení výše škody.
13. Stanovení výše majetkové újmy vzniklé poškozením věci: obecný postup při stanovení výše majetkové újmy. Stanovení nákladů na opravu, posuzování vlivu opravy na cenu věci po opravě poškození, stanovení ceny zbytků.

Studijním cílem předmětu je, aby studenti získali základní informace o způsobu organizace a řízením znalecké činnosti v ČR, naučili se rozlišovat mezi expertní a znaleckou činností, porozuměli způsobu, jakým se znalci podílí na dokazování v řízeních před orgány veřejné moci (dále jen OVM), získali obecné znalosti z oblasti systémového přístupu k tvorbě expertních a znaleckých posudků a speciální odborné znalosti týkající se metod pro oceňování movitého majetku a posuzování škod na majetku se zvláštním zaměřením na informační technologie.

Kontrolována je účast na cvičeních.

BRADÁČ A., KREJČÍŘ P., SCHOLZOVÁ, V.: Úřední oceňování majetku. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno, vychází při každé aktualizaci prováděcí vyhl. k zákonu č. 151/1997 Sb.
KLEDUS, R. Obecná metodika soudního inženýrství. VUT v Brně, ÚSI, 2. vyd. Brno: 2014. ISBN 978-80-214-5041-7
KLEDUS, R. Oceňování movitého majetku. Brno. VUT v Brně, ÚSI, 2. vyd. Brno: 2014. ISBN 978-80-214-5040-0

BRADÁČ, A. A KOL.: Soudní inženýrství. Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o., Brno, 1997