čeština

Absolvent předmětu je schopen:
 kvalifikovaně posoudit využití materiálů v biomedicínské praxi
 popsat onemocnění srdce a cévního systému a popsat možnosti léčby
 popsat vlastnosti makromolekulárních látek, keramik a kovů vhodných pro implantáty
 má přehled o současném stavu ve vývoji materiálů pro kontaktní a nitrooční čočky
 má základní znalosti o použití elektrochemických zdrojů proudu pro laboratorní zařízení, kardiostimulátory ( defibrilátory)
 má přehled o trendech v oblasti přípravy a využití bionanomateriálů v lékařství, např. pro léčení karcinogenních chorob
 dovede se orientovat v principu a využití nukleární magnetické rezonanční spektroskopie ( NMR), a NMR kompatibilitě tkáňových implantátů

Student, který si zapíše tento předmět by měl být schopen:
- orientovat se v základních medicínských pojmech
- mít základní přehled o biochemických pochodech v živých organismech
- měl by být schopen vysvětlení základních funkcí elektrických obvodů využívaných v biomedicíně
- měl by být schopen na základě návodů pracovat s chemikáliemi
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka znalého pro samostatnou činnost“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování zahrnují přednášky, laboratoře a exkurze. Předmět využívá e-learning (Moodle). Student odevzdává jeden samostatný projekt.

Hodnocení laboratoří ( 6 úloh po 5 bodech).....................30b
Písemná část závěrečné zkoušky.........................................60b
Zpracování a prezentace zadaného tematu.......................10b

1. Základní fyzikální vlastnosti tkání a tělních tekutin
2. Koroze a kompatibilita materiálů v živých organismech
3. Elektrody jako čidla složení tkání
4. Chemické zdroje pro laboratorní zařízení a implantáty
5. Materiály pro biologické prostředí
6. Vliv iontů různých prvků na složení a vlastnosti
tkáňových tekutin
7. Základy NMR spektroskopie tomografie a základní
diagnostické metody
8. NMR kompatibilita tkáňových implantátů, magnetická
susceptibilita maateriálů

Navrhovaný projekt bude připravovat studenty magisterského studia FEKT na řešení technických, ekonomických a ekologických problémů, spojených s volbou , užíváním a zkoušením různých materiálů a zařízení v biomedicínských apikacích.
Jsou to především čidla a speciální elektrody pro využití v různých oborech medicíny. Součástí projektu bude studium a rozvoj nových elektrochemických zdrojů, používaných pro speciální přístroje a zařízení v medicíně, např.kardiostimulátory. Bude řešen vliv biologického prostředí na korozi a životnost použitých materiálů, pojednána bude kompatibilita tkáňových implantátů. Součástí projektu budou přednášky o vlivu iontů na stav lidského organismu. Předmět je vhodný i pro mezioborová studia v oblasti lékařství a biologie.
V rámci projektu jsou připravena laboratorní cvičení z oblasti koroze kovových materiálů, elektroanalytických čidel vhodných pro rozbor biologických materiálů a měření vybíjecí charakteristiky malých zdrojů proudu.

Povinná jsou laboratorní cvičení. Řádně omluvené zmeškané laboratorní cvičení lze po domluvě s vyučujícím nahradit.

Navrátil,L. a kol: Medicínská biofyzika, GRADA 2005, Praha (CS)
Sedlaříková,M. a kol. Materiály pro biomedicínu, elektronická skripta (CS)
Valečko,Z: Bioelektronika, BEN Technická literatura, Praha 2005 (CS)
VONDRÁK, J., SEDLAŘÍKOVÁ, M., REITER, J., NOVÁK, V., NEČESAL, P. Carbon and/ or graphite anodes for gel polymer batteries. In International Meeting on Lithium Batteries. Nara, Japonsko: The Electrochemical Society, Inc., 2004. s. 234 ( s.)ISBN: 1-56677-415- 2. (CS)
Vondrák, J., Sedlaříková,M.,Elektrochemická měření, elektronická verze (CS)
Žabka,M. a kol.:Moderní lékové formy ve farmaceutické technologii, Bratislava 2001 (CS)

Bednář B. a kol.:Nové materiály, VŠCHT, Praha 1991 (CS)
Liu,B. In vitro investigation of Fe30Mn6Si shape memory alloy as potential biodegradable metallic material, Material Letters 65 (2011) 540-543 (EN)
Pistoia, G.: Lithium Batteries, New Materials, Developments and Perspective, Elsevier Science B.V., Amsterodam, 1994 (EN)