čeština

Absolvent předmětu:
- dokáže popsat vlastnosti ideálních a reálných prvků obvodu,
- dokáže zapojit jednoduché úlohy podle zadaného schématu,
- umí změřit a diskutovat hodnoty elektrických veličin ve stacionárních obvodech,
- dokáže aplikovat obvodový simulátor pro řešení jednoduchých obvodů,
- dokáže analyzovat stacionární obvody pomocí MUN a MSP,
- umí vypočítat základní příklady magnetických obvodů.

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia. V rozsahu použitého matematického aparátu by měl být student schopen:
- úpravy matematických výrazů na úrovni sš matematiky;
- vypočítat řešení soustavy jednoduchých lineárních rovnic;
- aplikovat základní postupy maticového počtu;
- vypočítat derivaci, určitý a neurčitý integrál jednoduchých lineární funkcí jedné proměnné a základních goniometrických funkcí.
Práce v laboratoři je podmíněna platnou kvalifikací „pracovníka poučeného“ dle Vyhl. 50/1978 Sb., kterou musí studenti získat před zahájením výuky. Informace k této kvalifikaci jsou uvedeny ve Směrnici děkana Seznámení studentů s bezpečnostními předpisy.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT. Forma výuky je kombinovaná - každá výuka obsahuje úvodní přednášku a je doplněna početním případně i laboratorním cvičením. Předmět využívá eLearning (Moodle).

Pro získání zápočtu je nutné aktivně absolvovat všechna laboratorní i výpočetní cvičení, která probíhají ve 3. až 11. týdnu semestru.

1. Organizační pokyny, úvod do elektrotechniky. Výroba, přenos a rozvod elektrické energie.
2. Reálné zdroje elektrické energie, děliče napětí a proudu.
3. Reálné prvky a základní obvodové zákony, metoda postupného zjednodušování.
4. Princip superpozice.
5. Metoda smyčkových proudů (MSP).
6. Metoda uzlových napětí (MUN).
7. Metoda náhradního zdroje.
8. Nelineární prvky a obvody.
9. Úvod do simulátoru MicroCap.
10. Magnetické obvody.
11. Práce s osciloskopem.
12. Opakování a diskuze.
13. Závěrečná kontrola, zápočet.

Cílem předmětu je v rámci kombinovaných numerických a laboratorních cvičení doplnit znalosti náročnějších partií předmětu Elektrotechnika 1, současně si osvojit zásady realizace praktických experimentů.

Účast na seminářích, ve kterých probíhá laboratorní výuka a početní cvičení (3. až 11. týden semestru), je povinná. Řádně omluvenou zameškanou výuku lze po domluvě s vyučujícím nahradit, obvykle v zápočtovém týdnu.

BRANČÍK, L. Elektrotechnika 1. VUT v Brně: VUT v Brně, 2004. s. 1 ( s.) (CS)
DĚDKOVÁ, J.; STEINBAUER, M. Elektrotechnický seminář (BELS). Brno, 2015. 97 s. (CS)
KALÁB, P.; STEINBAUER, M.; VESELÝ, M. Bezpečnost v elektrotechnice. Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc, Ondráčkova 105, 628 00 Brno, 2009. s. 1-68. ISBN: 978-80-214-3952- 8. (CS)
SEDLÁČEK, J.; STEINBAUER, M. Elektrotechnika 1 (EL1) – sbírka příkladů. Brno, 2019. 67 s. (CS)

HAASZ, V.; SELÁČEK, M. Elektrická měření. Praha, ČVUT, 1998. (CS)