Detail předmětu

Mezinárodní ekonomie

FP-mePAk. rok: 2021/2022

Cílem předmětu „Mezinárodní ekonomie“ je rozšířit znalosti studentů získané v kurzu Makroekonomie II o pokročilé teorie mezinárodního obchodu a seznámit je s nástroji mezinárodní obchodní politiky, teoriemi vnější ekonomické rovnováhy a měnového kurzu a s rolí institucí při regulování mezinárodních ekonomických vztahů. Student absolvováním předmětu bude schopen vysvětlit východiska a principy fungování vybraných modelů mezinárodního obchodu a aplikovat tyto modely v kontextu soudobého ekonomického vývoje.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

6

Zajišťuje ústav

Výsledky učení předmětu

Student absolvováním předmětu bude schopen vysvětlit východiska a principy fungování vybraných modelů mezinárodního obchodu a aplikovat tyto modely v kontextu soudobého ekonomického vývoje a hospodářské politiky vlády.

Prerekvizity

Znalosti z makroekonomie, mikroekonomie a mezinárodního obchodu.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Výuka probíhá formou dvouhodinových přednášek, které mají charakter výkladu probírané látky uvedené v osnově předmětu s možností diskuse o aktuálním tématu v závěrečném bloku. Cvičení jsou zaměřena na řešení praktických úloh a procvičení teoretických základů z přednáškových bloků.

Způsob a kritéria hodnocení

Student získá zápočet, pokud obdrží minimálně 18 bodů z 30 možných bodů udělovaných na cvičeních. Body budou udělovány za znalosti na cvičeních a jsou rozděleny mezi:

1. písemný test (maximální hodnocení činí 15 bodů, minimální hodnocení činí 9 bodů)

2. zpracování a obhajoba assignmentu (maximální hodnocení 12 bodů, minimální hodnocení činí 8 bodů). 

3. body za aktivitu (maximální hodnocení 3 body, minimální hodnocení 0 bodů)

Pokud student nezíská dostatečný počet bodů z písemného testu, může tento test opakovat v jednom opravném termínu stanoveném cvičícím.


Požadavkem ke zkoušce je znalost probrané látky a získaný zápočet. Forma zkoušky je písemná. V úvahu se berou ucelené znalosti z mezinárodní ekonomie. Maximální počet bodů činí 70, přičemž student musí získat minimálně 35 bodů. V případě, že student obdrží z písemné zkoušky minimální počet bodů, přičítají se k těmto body ze zápočtu.


Známka bude udělena na základě ECTS stupnice hodnocení


Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Studující, který se od zkoušky odhlásil(a), je posuzován(a), jako kdyby nebyl(a) ke zkoušce přihlášen(a). Odstoupí-li studující od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho/její omluva není přijata, je klasifikován(a) stupněm „F”.


Neodhlásil-li se studující včas od zkoušky, může se z vážných, zejména zdravotních, důvodů omluvit zkoušejícímu i dodatečně, a to nejpozději do 5 pracovních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky nebo od odpadnutí překážky bránící omluvě. Studující v omluvě uvádí vážný důvod, proč se ke zkoušce nemohl(a) dostavit.
Nesouhlasí-li studující s hodnocením předmětu, pak má právo se proti tomuto výsledku odvolat a to do 24 hodin od doby, kdy bylo hodnocení vloženo do IS VUT.

V případě přechodu na online výuku budou podmínky zakončení předmětu specifikovány v aktualitách z předmětu.

 

ZAKONČENÍ PŘEDMĚTU PRO STUDENTY S INDIVIDUÁLNÍM STUDIEM

Jestliže je studentovi schválen individuální studijní plán, je tento student povinen odevzdat zpracovaný assignment na téma, které mu zadá vyučující. Tuto práci musí student odevzdat minimálně týden před dohodnutým termínem zkoušky, aby byl studentovi udělen zápočet. Zkouška je písemná a pro její splnění jsou stanovena stejná pravidla jako pro standardní zakončení předmětu.

Osnovy výuky

Cílem předmětu „Mezinárodní ekonomie“ je rozšířit znalosti studentů získané v základním kurzu makroekonomie o pokročilé teorie mezinárodního obchodu a seznámit je s nástroji mezinárodní obchodní politiky, teoriemi vnější ekonomické rovnováhy a měnového kurzu a s rolí institucí při regulování mezinárodních ekonomických vztahů. Student/studentka absolvováním předmětu bude schopen/schopna vysvětlit východiska a principy fungování vybraných modelů mezinárodního obchodu a aplikovat tyto modely v kontextu soudobého ekonomického vývoje.
1. Klasická teorie mezinárodního obchodu – model jedno-faktorové ekonomiky.
2. Směna dvou zemí v modelu více faktorové ekonomiky (model specifických faktorů).
3. Směna dvou zemí v modelu více faktorové ekonomiky (Heckscher-Ohlinův model).
4. Mezinárodní směna dvou zemí ve standardním modelu.
5. Mezinárodní směna a úspory z rozsahu.
6. Mezinárodní mobilita výrobních faktorů.
7. Cíle a nástroje obchodní politiky.
8. Analýza nástrojů obchodní politiky.
9. Kontroverze v obchodní politice.
10. Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období.
11. Teorie optimální měnové oblasti a zkušenosti Evropské měnové unie.
12. Fiskální a monetární politika v otevřené ekonomice.
13. Teorie mezinárodní ekonomické integrace.

Učební cíle

Cílem předmětu je rozšířit znalosti studentů získané v základním a středně pokročilém kurzu makroekonomie o pokročilé modely mezinárodního obchodu, obchodní politiky, měnového kurzu a vnější ekonomické rovnováhy.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Účast na výuce není kontrolována. 

Základní literatura

Griffin, W. R., Pustay, M. W. (2015). International Business. Pearson. ISBN 978-1-292-01821-8. (EN)
Krugman, P. R., Obstfeld, M. (2015). International Economics. Theory and Policy. Pearson. ISBN 978-1-292-01955-7.
Mankiw, N. G. (2015). Principles of Macroeconomics. Cengage Learning, ISBN 978-1-285-16591-2.
Neumann, P., Žamberský, P., Jiránková, M. (2010). Mezinárodní ekonomie. Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3276-3. (CS)
Soukup, A. (2012). Mezinárodní ekonomie. Nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-392-6.

Doporučená literatura

Çolak, G., Durnev, A., & Qian, Y. (2017). Political Uncertainty and IPO Activity: Evidence from U.S. Gubernatorial Elections. Journal of Financial and Quantitative Analysis, 52(6), 2523-2564. doi:10.1017/S0022109017000862
Kim, Chansog (Francis & Pantzalis, Christos & Park, Jung. (2014). Political Geography and Stock Returns: The value and risk implications of proximity to political power.
Laura A. Wellman, 2017. "Mitigating political uncertainty," Review of Accounting Studies, Springer, vol. 22(1), pages 217-250, March.
Rodolphe Desbordes, Gary Koop (2016). Should we care about the uncertainty around measures of political-economic development? Journal of Comparative Economics, Volume 44, Issue 3, pp. 752-763. (EN)
Savor, P., & Wilson, M. (2013). How Much Do Investors Care About Macroeconomic Risk? Evidence from Scheduled Economic Announcements. Journal of Financial and Quantitative Analysis, 48(2), 343-375. doi:10.1017/S002210901300015X
Scott R. Baker, Nicholas Bloom, Steven J. Davis; Measuring Economic Policy Uncertainty, The Quarterly Journal of Economics, Volume 131, Issue 4, 1 November 2016, Pages 1593–1636, https://doi.org/10.1093/qje/qjw024 (EN)

Elearning

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program MGR-MEO magisterský navazující 1 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Cvičení

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Elearning