čeština

Student bude po absolvování kurzu schopen:
- student porozumí významu a důležitosti monitoringu determinant zdravého životního stylu ve všech složkách populace,
- vysvětlí roli zdravého životního stylu v podpoře zdraví a prevenci onemocnění, porozumí praktické práci s přístroji a zařízeními umožňujícími měření úrovně determinant zdravého životního stylu,
- dokáže aplikovat praktické aktivity za použití nových metod a technologií,
- umí využívat kvalitativní i kvantitativní metody sběru dat, logistiku jeho sběru a následného vyhodnocení,
- získá své dovednosti při tvorbě, realizaci a hodnocení intervencí zaměřených na zlepšení úrovně zdravého životního stylu na národní a regionální úrovni,
- bude schopen použít vhodné metody sběru dat v rámci zpracování bakalářské a diplomové práce.
Seminární prací budou získané schopnosti a dovednosti ověřeny.

Znalosti o působení pohybové aktivity na lidské zdraví, prevence zdraví.

Přednáška, seminář.

Hodnocení: seminární práce 20 %, písemný zápočtový test 80 %.
Zápočtový test je nutné splnit minimálně na 60 %.

Výuka předmětu je zaměřena v teoretické oblasti na seznámení studentů se širokou problematikou zdravého životního stylu a strategiemi podpory zdravého životního stylu v ČR a některých vyspělých zemích. V praktické oblasti je výuka zaměřena na metody sběru dat, využití vhodné monitorovací techniky a tvorbu designu projektu.

1. Vymezení a základní definice problematiky monitoringu zdravotních determinant životního stylu populace
2. Evaluační výzkum v oblasti životního stylu (HBSC studie, ESPAD, COSI, WHO)
3. Environmentální aspekty a monitoring PA (akcelerometry, pedometry, wearables, GIS analýzy)
4. Sociální a behaviorální přístupy k veřejnému zdraví (analýza sociálních a behaviorálních vědeckých teorií, modelů a konceptů, které lze využít při řešení otázek veřejného zdraví a při realizaci příslušných intervencí)
5. Kvantitativní metody sběru dat (tvorba dotazníku, validační studie, zpětný překlad, přepis dat).
6. Kvalitativní metody sběru dat (focus groups, metoda interview, analýza dat, software pro analýzu datových souborů)
7. Tvorba logistiky sběru dat (tvorba harmonogramu a logistiky sběru dat při kvalitativním i kvantitativním sběru dat)
8. Plánování a realizace programů podpory zdraví a prevence onemocnění (plánování a realizace programů, které jsou zaměřeny na otázky veřejného zdraví u definovaných skupin populace)
9. Zahraniční strategie podpory zdravého životního stylu v jednotlivých zemích (Finsko, Kanada, Nový Zéland, další)
10. Strategie ve vědě a výzkumu v oblasti zdravého životního stylu v ČR (národní priority, Zdraví 2020, RIS strategie)
11. Ekonomické aspekty úrovně zdravého životního stylu (ekonomické dopady úrovně životního stylu populace do systému financování veřejného zdravotnictví)
12. Zahraniční organizace věnující se oblasti veřejného zdraví a životního stylu (HEPA, GAPA, ISPAH, HBSC)
13. Příprava, sběr a analýza dat pro bakalářské a diplomové práce (individuální konzultace pro přípravu sběru dat)

Cílem předmětu je získat základních vědomosti o zdravém životním stylu a zkušenosti s praktickými dovednostmi se sběrem dat u různých sociálních skupin, pomocí různých metod a technických prostředků.

Přednášky povinné 80 %. Semináře povinné ze 100 %. Je možné výjimečně náhradit po dohodě s vyučujícím.

HENDL J., DOBRÝ L. (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit: Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum. (CS)
HENDL J. (2009). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. (CS)
KALMAN M., HAMŘÍK Z., PAVELKA J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou veřejnost. Olomouc: ORE-institut. (CS)
SIGMUNDOVÁ D., SIGMUND E. (2011). Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. (CS)
SIGMUNDOVÁ D., SIGMUND E. (2015). Trendy v pohybovém chování českých dětí a adolescentů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. (CS)