Detail předmětu

Modelování materiálů

FSI-9MOMAk. rok: 2021/2022

Počítačové modelování materiálů je nezbytným nástrojem pro pochopení vztahu mezi mikrostrukturou a fyzikálními vlastnostmi materiálů. Atomární metody založené na empirických a semiempirických potenciálech dnes představují účinné a běžně používané nástroje pro počítačové simulace chování nanostruktur, jako např. nanotrubky, epitaxní vrstvy, grafen, studia radiačního poškození nebo pohybu dislokací pod napětím. Spinové metody řešené metodou Monte Carlo a kontinuální mezoskopické modely jsou hojně využívány pro studia uspořádávání tuhých roztoků, fázové přechody v multiferoikách a jejich ovlivnění defekty krystalické mřížky. Makroskopické studie metodou konečných prvků, do kterých jsou v poslední době implementovány výsledky atomárních a mezoskopických studií, představují stěžejní nástroj pro predikci makroskopického chování reálných struktur. V tomto kurzu získají studenti základní teoretické znalosti o metodách počítačového modelování materiálů od úrovně interagujících atomů až po jejich makroskopický kontinuální popis a způsobech vizualizace získaných dat.

Jazyk výuky

čeština

Garant předmětu

doc. Ing. Roman Gröger, Ph.D. et Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav materiálových věd a inženýrství (ÚMVI)

Výsledky učení předmětu

Cílem předmětu je obeznámit studenty s počítačovými metodami používanými ke studiu vztahů mezi mikrostrukturou a fyzikálními vlastnostmi materiálů. Předmět poskytne základní teoretické a praktické dovednosti pro studium nanostruktur interagujících mnohočásticových soustav a pro simulace mezoskopických a makroskopických soustav založených na jejich kontinuálním popisu.

Prerekvizity

Předpokládá se znalost matematiky na úrovni 2. ročníku FSI (derivace funkcí více proměnných, základy teorie pravděpodobnosti, numerické metody) a základní znalosti programování.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Cílem přednášek je obeznámit studenty s teoretickým popisem jednotlivých modelů, jejich analýzou, popř. analytickým řešením. Cvičení budou zaměřena na pochopení jednotlivých simulačních metod, jejich počítačovou implementaci a využití k řešení konkrétních problémů.

Způsob a kritéria hodnocení

Na konci semestru získá každý student zadání samostatné práce, které se bude vztahovat k některé z probíraných metod. Výstupem každého zadání bude vytvoření, popř. modifikace existujícího simulačního programu, jeho využití pro řešení daného problému a písemná zpráva shrnující formulaci problému, průběh a hlavní výsledky těchto simulací. Předmětem zkoušky bude ústní obhajoba této práce.

Učební cíle

V tomto předmětu získají studenti ucelený přehled o nejpoužívanějších metodách modelování materiálů od atomární úrovně, přes mezoskopický popis až po simulace makroskopických soustav. Cílem cvičení je obeznámení se s počítačovými implementacemi jednotlivých modelů, které umožní detailní pochopení vstupů, metod a výsledků získaných z běžně používaných komerčních a open-source programů pro simulace mikrostruktury a fyzikálních vlastností materiálů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Cvičení jsou povinná a neúčast na cvičeních musí být omluvena. V případě neúčasti na cvičení student vypracuje ze cvičení protokol a prokáže vyučujícímu, že danou problematiku pochopil.

Základní literatura

D. Frenkel, B. Smith: Understanding molecular simulation. Academic Press (2002).
J. P. Sethna: Statistical mechanics: Entropy, order parameters, and complexity. Oxford University Press
M. P. Allen, D. J. Tildesley: Computer simulation of liquids. Clarendon Press (1987).

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program D-MAT-P doktorský 1 ročník, zimní semestr, doporučený kurs
  • Program D-MAT-K doktorský 1 ročník, zimní semestr, doporučený kurs

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

20 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Roman Gröger, Ph.D. et Ph.D.

Osnova

Cílem přednášek je obeznámit studenty s teoretickým popisem jednotlivých modelů, jejich analýzou, popř. analytickým řešením.
Tématické okruhy přednášek:
1. Modelování vztahů mezi mikrostrukturou a fyzikálními vlastnostmi, historie a současnost.
2. Rovnovážná statistická mechanika, spinové modely a jejich řešení metodou středového pole.
3. Fázový prostor, fázová trajektorie, ergodický teorém, entropie.
4. Numerické metody minimalizace funkcí N proměnných.
5. Krystalografie a symetrie v reálném a reciprokém prostoru.
6. Molekulární statika, určení atomárních sil, energií a napětí v mnohočásticových soustavách.
7. Molekulární dynamika, stabilita numerické integrace pohybových rovnic, termostaty a barostaty.
8. Pokročilejší interakční potenciály a jejich fyzikální význam.
9. Mezoskopické modely založené na metodě fázového pole.
10. Metoda fázového pole krystalu.
11. Metody určení dráhy minimální energie soustavy.
12. Metoda konečných prvků, tvarové funkce a elasticita.
13. Moderní trendy v počítačových studiích materiálů.