Detail předmětu

Environmentální ekonomie

FAST-TG08Ak. rok: 2022/2023

Environmentální ekonomie se zabývá ekonomickými aspekty tvorby a ochrany životního prostředí. Posluchači jsou seznámeni se základními příčinami selhávání trhu v oblasti environmentálních statků a odpovídajícími metodami řešení. Důraz je položen na právní normy, institucionální zabezpečení a nástroje pozitivní a negativní stimulace (zejména v kontextu ČR). Pozornost je rovněž věnována odpovídajícím strategiím a konceptu trvale udržitelného rozvoje a rozhodujícím nástrojům a opatřením stimulujícím jeho prosazování (metoda EIA, EMS, environmentální audit, ecolabelling atd.).

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Garant předmětu

doc. Ing. Vít Hromádka, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav stavební ekonomiky a řízení (EKR)

Výsledky učení předmětu

Pochopení různorodých interakcí mezi ekonomikou a životním prostředím, seznámení se s příslušnými strategiemi a konkrétními nástroji cílenými na redukci negativních externalit generovaných ekonomickým rozvojem.

Prerekvizity

Všeobecné znalosti v rozsahu bakalářského stupně studia architektury.

Osnovy výuky

1. Základní pojmy, globální problémy životního prostředí – atmosféra a klima, vodní zdroje, odlesňování, vymírání druhů a další vybrané problémy.
2. Stav životního prostředí ČR a jeho vývojové trendy – ovzduší, voda, půda, biota.
3. Obecný vztah tržní ekonomiky a životního prostředí – pojem externalit, přírodní zdroje a jejich oceňování, makroekonomické a mikroekonomické optimum kvality životního prostředí.
4. Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – základní a všeobecné právní normy, dílčí právní normy (ochrana přírody, ovzduší a vod).
5. Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – dílčí právní normy (ochrana půdy, nakládání s odpady, ostatní složky životního prostředí), související právní normy, harmonizace právních předpisů ČR a EU.
6. Administrativní a ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí – nástroje negativní a pozitivní stimulace.
7. Ekologické řízení firem – systémy ekologického managementu, environmentální normy, environmentální účetnictví.
8. Strategické přístupy k řešení environmentálních problémů – reaktivní a proaktivní přístupy, technologie čištění odpadních plynů a vod, nakládání s odpady, recyklace.
9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a vybrané nástroje a opatření podporující jeho prosazování – environmentální audit a metoda EIA, SEA, ecolabelling, ekologická daňová reforma.
10. Přírodovědné a územní aspekty ochrany životního prostředí – územní systémy ekologické stability krajiny, vazby na územní plánování.
11. Ekologická politika – mezinárodní akce a iniciativy, ekologická politika ČR.
12. Institucionální zabezpečení péče o životní prostředí v ČR – veřejná správa, nevládní organizace.
13. Ekologická politika EU – environmentální akční plány, interakce ekonomické a ekologické politiky.

Učební cíle

Cílem předmětu je naučit studenty chápat různorodé interakce mezi ekonomikou a životním prostředím a seznámit je s příslušnými strategiemi a konkrétními nástroji cílenými na redukci negativních externalit generovaných ekonomickým rozvojem.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Základní literatura

ENDRES, Alfred: Environmental Economics, Theory and Policy. University of Hagen, Germany, 2011. ISBN 9780521173926. (EN)
VITURKA, Milan: Základy environmentální ekonomie. Brno: ESF MU, 1997. ISBN 80-210-1514-4. (CS)

Doporučená literatura

MOLDÁN, Bedřich a BRANIŠ, Martin: Globální problémy životního prostředí. Portál, Praha, 2003. ISBN: 80–7178–745–5. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program N-P-C-A magisterský navazující

    obor ARS , 2 ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Ing. Vít Hromádka, Ph.D.

Osnova

1. Základní pojmy, globální problémy životního prostředí – atmosféra a klima, vodní zdroje, odlesňování, vymírání druhů a další vybrané problémy. 2. Stav životního prostředí ČR a jeho vývojové trendy – ovzduší, voda, půda, biota. 3. Obecný vztah tržní ekonomiky a životního prostředí – pojem externalit, přírodní zdroje a jejich oceňování, makroekonomické a mikroekonomické optimum kvality životního prostředí. 4. Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – základní a všeobecné právní normy, dílčí právní normy (ochrana přírody, ovzduší a vod). 5. Právní úprava ochrany životního prostředí v ČR – dílčí právní normy (ochrana půdy, nakládání s odpady, ostatní složky životního prostředí), související právní normy, harmonizace právních předpisů ČR a EU. 6. Administrativní a ekonomické nástroje v ochraně životního prostředí – nástroje negativní a pozitivní stimulace. 7. Ekologické řízení firem – systémy ekologického managementu, environmentální normy, environmentální účetnictví. 8. Strategické přístupy k řešení environmentálních problémů – reaktivní a proaktivní přístupy, technologie čištění odpadních plynů a vod, nakládání s odpady, recyklace. 9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a vybrané nástroje a opatření podporující jeho prosazování – environmentální audit a metoda EIA, SEA, ecolabelling, ekologická daňová reforma. 10. Přírodovědné a územní aspekty ochrany životního prostředí – územní systémy ekologické stability krajiny, vazby na územní plánování. 11. Ekologická politika – mezinárodní akce a iniciativy, ekologická politika ČR. 12. Institucionální zabezpečení péče o životní prostředí v ČR – veřejná správa, nevládní organizace. 13. Ekologická politika EU – environmentální akční plány, interakce ekonomické a ekologické politiky.