čeština

Studující budou schopny/i navrhnout promyšlený a propracovaný umělecký projekt, který přesahuje sféru umění a zachází do vědních nebo praktických disciplín spojených s biologií, zahradnictvím, historií krajiny, a kulturní historií těchto disciplín.
Cílem je inspirovat studující k vytvoření uměleckého díla, které budeme moci prezentovat na společné výstavě, jejíž realizace se ovšem termínově nebude krýt s výukou předmětu (bude realizována později, a proto není vázána na ukončení předmětu kredity).

Předpokládá se zájem o propojování přírodních věd a umění. Výhodou je schopnost číst akademické texty v angličtině, ale není zásadní podmínkou.

Předmět bude vyučován částečně formou přednášek – zejména v jeho první polovině –, ale posléze se vyvine v seminární formu diskuse nad texty. Hlavní důraz a výstup bude kladen na skupinové konzultace a prezentace studenty navrhovaných uměleckých projektů.

1. Studentky a studenti jsou povinni účastnit se 4 ze 6 teoretických přednášek a min. jedné exkurze v terénu, na jejichž téma napíšou krátkou esej (2 - 3 NS). 2. Druhou nedílnou součástí hodnocení je kontinuální práce na uměleckém projektu vyplývající z povahy předmětu, který je rozpracováván postupně na všech konzultačních sezeních s vyučujícími předmětu. Finální hodnocení se odehraje formou kolokvia - představení projektu a rozprava nad ním - v celé skupině všech zapsaných studentů a za účasti všech hostujících vyučujících předmětu. Projekt nemusí být v době prezentace realizován v konkrétním prostoru, ale musí být navržen do takové míry a detailů, aby byl reálně vystavitelný nebo prezentovatelný např. v rámci galerijního open callu.

Předmět se sestává z dvou částí – šesti teoretických vstupů formy přednášek a seminářů, dvou exkurzí a tří sezení v podobě workshopů, jejichž lektorkami bude jak garantka předmětu, tak další vyučující z řad aktuálních doktorandek i externistů  - kurátorek, které se zaměřují na problematiku vegetace v umění.
1. Přednáška. Vnímání přírody a divočiny z hlediska historických estetických hodnot (anglická filosofie a estetika 18. století, teorie malebna ve vnímání krajiny, koncipování parků a zahrad; divočina, vznešeno a příroda romantizující (a kolonizující optikou); krajina – umělý lidský výtvor (umíme skrz ni ještě vnímat divočinu?); divočina vs. Divokost; krajina jako lidský artefakt, ale zároveň jako soubor funkčních ekosystémů! (příklady preindustriální krajiny na Jižní Moravě.) Městská divočina a vágní terén. Stibral, Cronon, Kolejka, Jongepierová, Hédl, Haluzík.
2. Přednáška. Botanizování ve městě (botanické graffiti), fenomén zahrádkářství (historická perspektiva a jeho ozvěny v současném politickém diskurzu), estetika zahrádek a zahrádkářských osad, souboj estetik ve veřejném prostoru, botanické a biodiverzitní hodnoty v urbánním prostoru. Sádlo, Pokorný, Šturma, Gibas, Kolářová, Jedlička
3. Přednáška. Šlechtění okrasných rostlin jako projev estetik. Módy? Kýč? Historie proměn, Copyright, autorská práva. Jména odrůd jako odraz kulturních stereotypů. Gessert, Kingsbury, Ondřej Fous. Posthumanistická filosofie zaměřená na rostliny: co víme o životě rostlin a jak to může ovlivnit naše vnímání okolního světa, ale i rostlin samotných.  Příklady umělecké praxe. Giovanni Aloi (Botanical Speculations – kolektivní monografie), Stefano Mancuso (online přednáška).
4. Přednáška hostky.
5. První praktický workshop. Studentky a studenti představí a konzultují své nápady na umělecký projekt. (3 – 4 hodiny - jedno odpoledne – 3. březnový týden.)
6. Seminář. Prudence Gibson: The Plant Contract. Diskuse a analýza vybraných kapitol: Eco-Feminism: Plants as Becoming-Woman, Ungrounding Plant Life: The After-Effects
7. Seminář. Giovanni Aloi – Antennae  Journal – diskuse nad vybranou kapitolou kolektivní monografie.
8. Exkurze 1 (2. dubnový týden). Celodenní (o víkendu .)
9. Druhý praktický workshop. Diskuse nad rozpracovanými projekty s možnou konzultací i s externisty dle zaměření projektu. (3 – 4 hodiny – jedno odpoledne – 3. dubnový týden). Od studentů/studentek se očekává zároveň teoretická reflexe jejich uměleckého projektu ukotvena v tématech, prezentovaných v přednáškách nebo textech vyučovaných v rámci tohoto předmětu (nebo příbuzných témat v jiných předmětech, např. Příroda po přírodě)
10. Exkurze 2 (upřesněna během semestru)

Týdny 8 - 11: během dubna v čase výuky každý týden tématické procházky po Brně (např. botanické zahrady, brněnský vágní terén,  brněnské zahrady, atd.)

11. Třetí praktický workshop. První květnový týden. Finální prezentace projektů včetně jejich písemného komentáře (teoretického – délka 3 NS) a diskuse nad jejich možnou společnou prezentací formou výstavy – diskuse možného prostoru, diskuse strategie, možného financování atd.

Cílem předmětu je posílit povědomí o aktuálním trendu v současném umění a o jeho teoretické a filozofické reflexi (týkající se jednotlivých organismů, společenstev, jejich ekologických, ale zároveň kulturních souvislostí, jako je např. šlechtění, využití v koloniální botanice, designu a estetice zahrad, užívání a formování různých typů lesů, luk, pastvin, parků a krajiny obecně). Cílem je rovněž hledání posunů a vazeb mezi teoretickou reflexí a tvůrčím ověřováním a rozšiřováním vědění o zvolené problematice.

Povinná docházka - maximálně 2 neomluvené abcence.

Aloi, Giovanni. Antennae 10: A Decade of Art and the Non-Human
Aloi, Giovanni. Botanical Speculations: Plants in Contemporary Art.
Aloi, Giovanni. Why Look at Plants? The Botanical Emergence in Contemporary Art. Series:Critical Plant Studies, Volume: 5
Cronon, William. The Trouble With Wilderness.
Fanta Josef, Macková Jana, Petřík Petr (eds): Krajina a lidé, Academia 2017.
Gessert, Georg. Green Light: Toward an Art of Evolution.
Gibas, Petr. 2018. „Zahrádkové osady jako prostor soukromý, veřejný, nebo jiný? O neoliberalizaci správy městského prostoru.“ Pp. 123-135, Petr Kratochvíl (ed.). Veřejný prostor v ohrožení? Aktuální problémy městského veřejného prostoru z pohledu společenskovědních disciplín. Praha: Artefactum. Artefactum. ISBN 978-80-88283-18-8.
Gibas, Petr. 2019. „Rytmy budování a péče / Geografie ‚zahrádkářů a zahrádkářek.“ Pp. 251-274, Lucie Pospíšilová, Robert Osman (Eds.). Geografie „okrajem“: každodenní časoprostorové zkušenosti. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-2464-255-0.
Gibson, Prudence: The Plant Contract . Art’s Return to Vegetal Life
Hédl, Radim. Les je to, co roste samo (Vesmír).
Kingsbury, Noel. Garden Flora: The Natural and Cultural History of the Plants In Your Garden
Kingsbury, Noel. Hybrid. The History and Science of Plant Breeding.
Kolejka, Jaromír a kol. Předindustriální krajina Moravy. Brno: Soliton, 2020.
Pokorný Petr a Štorch, David, eds. Antropocén. Praha: Academia, 2020.
Stibral, Karel a kol. Zahrada. Přirozenost a umělost (Krása, krajina, příroda IV). Praha: Dokořán, 2012.
Stibral, Karel. Bio art. Živé organismy a biologie v umění. Sešity pro umění, teorii a příbuzné zóny. 10/2011.
Stibral, Karel. Estetika přírody: k historii estetického ocenění krajiny.
Stibral, Karel. Krajina, maska přírody.
Stibral, Karel. O malebnu. Estetika přírody mezi zahradou a divočinou. Praha: Dokořán; Brno: Masarykova univerzita, 2011.