čeština

Studenti získají přehled o souvislostech mezi složením, technologií
výroby, strukturou a mechanickými vlastnostmi polymerů, příp.
kompozitů s polymerní matricí. Znalosti umožní vybrat nejvhodnější
materiál pro danou aplikaci, posoudit vliv provozních podmínek na
chování polymerních materiálů a predikovat životnost konstrukčních
dílů z plastů. Studenti jsou seznámeni s možnostmi recyklace plastů.

Student musí být seznámen se základními typy monomerů a polymeračních reakcí, vztahy mezi strukturou polymerů a fyzikálně-chemickými vlastnostmi a s metodami studia struktury a vlastností polymerů.

Předmět je vyučován formou přednášek, které mají charakter výkladu základních principů a teorie dané disciplíny. Výuka je doplněna laboratorním cvičením.

Zápočet: Podmínkou udělení zápočtu je 100 % přítomnost ve cvičeních
(neúčast bude řešena individuálně), aktivní účast na programu cvičení,
splnění podmínek průběžné kontroly. U zápočtu je zhodnocena aktivita
studenta na cvičeních a výsledky jsou předány zkoušejícímu.
Zkouška: V písemné části je pomocí souboru 30 otázek prověřena
orientace v celé probrané látce. Každá odpověď je hodnocena 5 body,
lze získat maximálně 150 bodů. Pokud student získá 75 bodů a méně, u zkoušky nevyhověl. Získá-li 76 až 90 bodů, postupuje k ústní zkoušce s hodnocením "dostatečně/E", při zisku 91 až 105 bodů je hodnocen "uspokojivě/D", získá-li 106 až 120 bodů, je hodnocen jako "dobře/C", při zisku 121 až 135 bodů je hodnocen jako "velmi dobře/B" a získá-li 136 až 150 bodů, je hodnocen jako "výborně/A". Při ústní zkoušce prokazuje hloubku znalostí v oblastech, které určí zkoušející. Výsledná klasifikace studenta: Zohledňuje hodnocení ze cvičení a zahrnuje výsledky písemné i ústní části zkoušky.

Z hlediska materiálového inženýrství je cílem předmětu postavit
vedle kovů a konstrukční keramiky další plnohodnotné materiály,
polymery a kompozity s polymerní matricí. Úkolem je seznámit
studenty se strukturou, zpracováním, vlastnostmi a modifikací
konstrukčních plastů. Umožnit studentům pochopení kladů a záporů
těchto materiálů tak, aby je mohli progresivně používat.

Podmínkou udělení zápočtu je přítomnost studenta ve všech cvičeních a splnění zadaných úkolů. Pokud student tuto podmínku nesplní, může mu být v odůvodněných případech stanovena náhradní podmínka.

CAHN, R. W., HAASEN, P., KRAMER, E. J. Materials science and technology: a comprehensive treatment. Volume 11/12, Structure and properties of ceramics. Structure and properties of polymers. Weinheim: Wiley-VCH, 2005, 765 s. ISBN 3-527-31395-8. (EN)
Ducháček V.: Polymery - výroba, vlastnosti, zpracování, použití. 2. vyd. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Praha 2006. ISBN 80-7080-617-6 (CS)
JONES, D. R. H., ASHBY, M. F. Engineering Materials 1: An Introduction to Properties, Applications and Design. 4. Elsevier Science, 2011. ISBN 0080966659. (EN)
OHRING, M. Engineering Materials Science. San Diego: Academic Press, 1995, 827 s. ISBN 0-12- 524995-0. (EN)

FINK, J. K., High Performance Polymers. Elsevier Science, 2008. 760s. ISBN 978-0-81551-580-7. (EN)
MEISSNER, B., ZILVAR, V. Fyzika polymerů: Struktura a vlastnosti polymerních materiálů. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1987, 306 s. (CS)
OHRING, M. Engineering Materials Science. San Diego: Academic Press, 1995, 827 s. ISBN 0-12- 524995-0. (EN)
POKLUDA, J., KROUPA, F., OBDRŽÁLEK, L. Mechanické vlastnosti a struktura pevných látek: (kovy, keramika, plasty). Brno: PC-DIR, 1994, 385 s. ISBN 80-214-0575-9 (CS)