čeština

Po absolvování předmětu studenti:
1. budou znát charakteristiky složek životního prostředí
2. budou schopni posoudit úroveň kontaminace těchto složek
3. budou ovládat základní charakteristiky významných anorganických i organických polutantů
4. budou seznámeni se způsobem jejich distribuce v jednotlivých složkách životního prostředí
5. budou schopni posoudit stav životního prostředí České republiky v evropském kontextu 

Základní znalosti z obecné chemie a ekologie. 

Výuka předmětu je realizována formou: Přednáška - 2 vyučovací hodiny týdně. Vyučujícím a studentům je k dispozici e-learningový systém LMS Moodle. 

Souhrnný písemný test a ústní zkouška z předneseného učiva.

 

 

1 - Úvod do předmětu, charakteristika předmětu, návaznost na jiné vědní obory, globální problémy lidstva plynoucí z antropogenního působení.
2 - Přírodní zdroje, složky životního prostředí, zátěž životního prostředí. Nejzávažnější faktory zátěže životního prostředí.
3 - Definice pojmů používaných v terminologii environmentální chemie. Legislativa spojená s chemickými látkami, Vysvětlení principu hodnocení rizik (ekotoxikologický přístup, toxikologický přístup), význam studia životního cyklu výrobku.
4 - Hlavní skupiny organických polutantů – jejich charakteristika. POPs - definice perzistentních organických polutantů, definice jejich hlavních atributů - perzistence, biokoncentrace, bioakumulace, toxicita, dálkový transport.
5 - Hlavní skupiny anorganických kontaminantů – jejich charakteristiky.
6 - Stav životního prostředí v České republice, klíčové indikátory stavu životního prostředí.
7 - Atmosféra - historie vzniku, složení atmosféry, klasifikace vrstev atmosféry. Znečištění atmosféry z pohledu Zprávy o životním prostředí ČR – emise okyselujích látek, emise skleníkových plynů – stav, důsledky pro životní prostředí.
8 - Atmosféra - Stratosférický ozon, (vznik, úbytek, důsledky), troposférický ozon vznik, prekurzory troposférického ozonu, důsledky jeho působení, samočistící schopnost atmosféry.
9 - Primární částice – definice, vznik, zdroje primárních částic, imisní situace z pohledu ochrany ekosystému a lidského zdraví.
10 - Pedosféra – definice, vznik půdy, speciální půdotvorné procesy. Degradace půdy.
11 - Znečištění půdy, samočistící schopnost půdy, půdní koloidy, pesticidy v půdním ekoystému.
12 - Hydrosféra, definice, klasifikace vod, eutrofizace vod, samočistící schopnost vod.
13 - Monitoring stavu životního prostředí, definice, principy, bioindikátory a jejich rozdělení. 

Cílem předmětu je seznámit studenty se  základními charakteristikami životního prostředí, jeho abiotickými a biotickými složkami,  s hlavními typy anorganických a organických polutantů a jejich distribucí v jednotlivých složkách životního prostředí. Základ předmětu rovněž tvoří informace o stavu jednotlivých složek životního prostředí z pohledu Zprávy o životním prostředí ČR.

Účast na přednáškách je doporučená, není však kontrolována. 

Doušková, B. Bůzek, F: Chemie životního prostředí. VŠCHT v Praze, 2016, (CS)
E-learning: https://www.vutbr.cz/elearning/course/view.php?id=71740;2011;;1;elektronická;;cs (CS)
Holoubek, I. Kočan, A. Holoubková, I. Kohoutek, J. (POPs). 1. vyd. Brno, 1999. 69 s. TOCOEN REPORT No. 149. (CS)