čeština

Hodnotí se odevzdání návrhu v podobě domluvené s vedoucí/m ateliéru při zadání tématu (80 %). Účast na kritikách je 20 % hodnocení. Návrh se odevzdává v listinné/hmotné i digitální formě a obsahuje: A. plakát/digitální projekce, B. A3 paré/video/digitální soubor, C. fyzický/virtuální model.
Studenti se povinně účastní teoretických úvodů a konzultací a kritik. Akceptována je neomluvená účast ve 2 týdnech. Teoretické úvody ani kritiky nelze nahradit, jen omluvit. Konzultace lze nahradit po domluvě s vedoucím práce.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

Cílem předmětu je studentky a studenty seznámit se základními pojmy, postupy, etapami a výstupy navrhování architektury ve vztahu k základům architektonického uvažování. Stěžejní je vztah: 1) obecného úvodu, 2) konkrétního zadání a procesu/postupu návrhu a 3) „kritik“, které společně vedou k výslednému návrhu: navrhování a reflexi návrhu. K základním získaným znalostem, dovednostem a zručnostem „architektky anebo architekta návrhu“ bude tedy patřit schopnost utvářet, rozlišovat a vzájemně propojovat obecné a konkrétní složky a postupy návrhu prostřednictvím kritického testování jak postupů, tak výsledku navrhování. Stejnou měrou, jako individuální tvorba a konzultace v ateliérech, je důležitá také společná kritika a finální představení tedy obhajoba návrhu.

• Student/ka si v teoretickém úvodu osvojí první obecné pojmy a problémy navrhování.
• Student/ka získá schopnosti a dovednosti testovat je v první ateliérové práci, tedy ve svém prvním konkrétním, specifickém návrhu.
• Student/ka si osvojí postupy a výsledky tvorby svého prvního návrhu malého rozsahu: zadání, koncept, návrh (programová, objemově-prostorová, strukturální, konstrukční, materiálová studie).
• V procesu společných „kritik“ student/ka získá schopnost kritické distance a reflexe vlastního návrhu, schopnost prověřovat a zpětně korigovat stav a postup navrhování.
• Student/ka získá prožitek a zkušenost se samostatnou prací na návrhu nejen ve vztahu k ostatním v menší skupince, ale také v celé (generační) skupině: získá povědomí o práci generace na kterou navazuje a také o té, se kterou výuku absolvuje.

SIMITCH, Andrea; WALKE, Var. Jazyk architektury. 26 principů, které by každý architekt měl znát. Praha: Slovart, 2015. ISBN 978-80-7529-034-2. (CS)
ZEVI, Bruno. Jak se dívat na architekturu. Praha: Československý spisovatel, 1966. (CS)

JENCKS, Charles. The Language of Post-Modern Architecture. New York: Rizzoli, 1977. ISBN 0-8478-0071-7. (EN)
SIMITCH, Andrea; WALKE, Var. The Language of Architecture. 26 Principles Every Architect Should Know. Beverly, MA: Rockport Publishers, 2014. ISBN 978-1-59253-858-4. (EN)
SUMMERSON, John. The Classical Language of Architecture. London: Thames and Hudson, 1963 (1980, 1996). ISBN 0-500-20177-3. (EN)
ZEVI, Bruno. The Modern Language of Architecture (The Anticlassical Language of Architecture). Canaberra: Australian National university Press, 1978 and Seattle: University of Washington Press, 1978. ISBN 0-7081-0885-7. (EN)