13 hod., nepovinná

1. Nastínění základních sociologických přístupů k umění, schéma jejich členění a témata; protosociologie (Burckhardt, Schucking, Guyau, Taine); rozlišení přístupů a paradigmat (sociognoseologické a institucionální); rozpory uměnovědného internalismu a externalismu (text versus kontext).
2. Sociální dějepis umění (Francastel, Hauser); Hauser a Clark; sociologizace estetiky (G. Dickie) a dějin umění (K. Moxey, M. Baxandall); sociální dilemata provozu umění (S. Gablik, D Bell).
3. Funkce umění v proměnách (P. Bürger, W. Benjamin) a ve vztahu různým segmentům společnosti; rozdílné přístupy kritické a liberální teorie (A. Harrington); otázka autonomie a heteronomie (subverze a afirmace).
4. Autor jako produkt světa umění - „desakralizace tvorby“ (pojmy Berufung, konsekrace, contagion), formy „zakouzlení“ (P. Bourdieu, V. Zolberg); role a status umělce v historii (P. Burke, D. Haynes) a současnosti; statusová inkonzistence (elita nebo prekariát?).
5. Tvorba nebo produkce? Sociologické dilema (jak smířit vzorovanost produkce s její inovativností) a jeho řešení u P. Bourdieu v aplikaci hry (pojmy vsázka a illusio), typologie tradování a inovace (V. Zolberg, H. S. Becker), role konvence v pragmatice díla (H. S. Becker).
6. Cesta díla k příjemci; modelování (distribuce a komodifikace) estetické zkušenosti; ustavení vysoké kultury; instituce produkující kánon.
7. Další proměny distribuce umění (od patronáže a zakázkové práce k výstavním formám), distribuční instituce a jejich vliv; aktuální boom umění a sblížení s korporátní sférou (Stallabrass, Abbing), tržní distribuce (Thurn, Velthius, Thompson).
8. Formy konzumpce; kritika „čistého vidění“ (Bourdieu); vizuální sociologie a vizuální studia (+obrazová antropologie: H. Belting, D. Summers); instrumenty (E. Chaplin, J. Elkins, Sturkenwright); instrumenty vidění - gaze (M. Jay a skopické režimy).
9. Umění a jeho sociální užití (komunikativní funkce); otázka hodnot (anti-esencialistické pojetí) a sdělení (do jaké míry je umění komunikací), prožitku a rozumění (typologie uživatele - Adorno); aktivní pojetí diváka (Kostnická škola recepční, kulturální a mediální studia).
10. Problém vysoké a nízké kultury (P. Zahrádka, H. Gans, Bourdieu versus Peterson) kritika sociálního užívání vysoké kultury a odklon k nízké kultuře (CCCS a kulturální studia); otázka kýče a karnevalizace kultury (T. Kulka, M. Featherstone); konzervativní kritika (D. Bell, R. Scruton).
11. Ideologie (utopie) v uměleckém díle od marxistů a strukturalistů (Lukács, Goldmann, Alhusser) po birminghamské CCCS a současná visuální studia; koncept kódování, a konotací (S. Hall); symbolická moc a sebepojetí (J. B. Thompson); symbolické násilí, naturalizace a lom pole (Bourdieu); rozpory ideologického čtení (Berger).
12. Moc uměleckého díla – subverze a utopický potenciál umění. Inovace jako sociální deviace (Merton), pluralitní (umělecká fikce jako sociální alternativa, Zuska).