čeština

Základní znalosti fyzikální chemie, zejména termodynamiky, elektrochemie a koloidiky.

Účast na výuce je povinná a může být průběžně kontrolována, studium je průběžně kontrolováno aktivními prvky ve výuce.
Zápočet je udělován na základě aktivity studenta na cvičení a odevzdání všech zadaných písemných úkolů (vyřešených příkladů, zpráv z praktických demonstrací).
Předmět je hodnocen na základě ústní prezentace a písemné zkoušky. Student ústně přednese pojednání na vhodné téma z oblasti náplně kursu v rozsahu zhruba deseti minut, v němž zdůrazní, které konkrétní koloidní aspekty a souvislosti jsou předmětem pojednání. Součástí ústní prezentace je diskuse k přednesenému tématu a souvisejícím teoretickým základům (cca 5 minut). Prezentaci student odevzdává vyučujícímu v elektronické formě. Téma i způsob zpracování konzultují studenti s vyučujícím a poté prezentují na přednáškách během semestru. Příklady vhodných témat budou uvedeny na prvé přednášce. Písemná zkouška sestává z deseti otázek, na které je třeba jednou větou odpovědět, v limitu 50 minut. Ve výsledném hodnocení mají obě části stejnou váhu. U prezentací je hodnoceno odborně-koloidní hledisko (váha 70%) a způsob prezentace (váha 30%).

Účast na všech formách výuky je povinná a může být průběžně kontrolována, studium je průběžně kontrolováno aktivními prvky ve výuce.

Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými základy chování koloidních systémů a především s přípravou, strukturou a vlastnostmi koloidních soustav významných pro spotřební chemii.
Studenti získají přehled o podmínkách existence koloidních soustav, vlastnostech a přípravě nejdůležitějších typů těchto soustav a jejich významu zejména pro průmyslovou praxi.

Bartovská L., Šišková M.: Fyzikální chemie povrchů a koloidních soustav. VŠCHT, Praha 2005. (CS)

Evans D. F., Wennerström H.: The Colloidal Domain. John Wiley and. Sons, Inc., New York 1997. (EN)
Ščukin E. D., Percov A. V., Amelinová E. A.: Koloidní chemie. Academia, Praha 1990. (CS)