čeština

Jsou požadovány znalosti matematiky na úrovni bagalářského a magisterského studia.

Hodnoceny budou schopnosti řešit některé vybrané typy diferenčních rovnic a také schopnosti správného použití teoretických poznatků, které úspěšné řešení podmiňují. Během semestru studenti vypracují 3 samostatné referáty. Výsledké hodnocení (zkouška) je bodové (0-100 bodů), za referáty lze uznat maximálně 30 bodů. Závěrečná zkouška je písemná a ústní a lze za ni získat maximálně 70 bodů.
Nutnou podmínkou (pro vykonání zkoušky) jsou tři vypracované referáty z publikovaných článků aplikačního charakteru s aplikacemi diskrétních rovnic.

Diskrétní a diferenční rovnice jsou matematickou páteří mnoha oblastí inženýrských věd. Cílem kursu je vytvořit základní představy o vlastnostech řešení těchto rovnic, vyložit základní metody konstrukce jejich řešení, zjišťování faktu stability, osvětlení problematiky jejich použití v teorii řízení a ukázat způsoby aplikování těchto metod. Proto je pozornost věnována aplikačním příkladům a využití při studiu stability procesů, jejich řiditelnosti
a pozorovatelnosti.

Schopnost orientace v základních pojmech a metodách diskrétních a diferenčních. Řešení úloh z oblastí, uvedených v osnově předmětu, pomocí aplikace těchto metod. Řešení úloh využitím moderního matematického software. Hlavní výstupy jsou:

1) Schopnost řešit základní diferenční rovnice prvního řádu.
2) Užití diferenčních rovnic prvního řádu na řešení aplikačních úloh modelovaných diferenčními rovnicemi prvního řádu. Diskretizace diferenciálních rovnic a jejich převod na diskrétní rovnice, modelování obvodů diferenčními rovnicemi.
3) Nalezení rovnovážných bodů skalárních diferenčních rovnic, určení jejich stability a dalších možností chování řešení v jejich okolí.
4) Konstrukce pavučinových diagramů pro vyšetření stability rovnovážných bodů.
5) Zjistění stability numerických algoritmů na základě rovnovážných bodů.
6) Použití základních vztahů diskrétního kalkulu.
7) Řešení homogenních a nehomogenních lineárních diskrétních rovnic vyšších řádů.
8) Konstrukce řešení systému homogenních a nehomogenních lineárních diferenčních rovnic prvního řádu.
9) Řešení lineárních homogenního lineárního systému diferenčních rovnic pomocí Putzerova algoritmu. Nalezení partikulárního řešení.
10) Zjištování stability a nestability nelineárních a lineárních diskrétních system metodou fundamentální matice a Ljapunovovou metodou.
11) Užití transformace Z k řešení lineárních diferenčních rovnic vyššího řádu a lineárních diferenčních system.
12) Zjištění řiditelnosti a pozorovatelnosti lineárních diskrétních systemů.

Diblík, J., Diskrétní metody v elektroinženýrství, elektronický text, Brno, 2014 (CS)
Mickens, Ronald E., Difference Equations: Theory, Applications and Advanced Topics, Third Edition, Chapman & Hall/CRC, 2016 (CS)
Oppenheim, Alan, V., Schaffer, Ronald, W., Discrete-Time Signal Processing, 3rd Edition, Pearson, 2014 (CS)

Miček, J., Jurečka, M., Moderné prostriedky implementácie metód číslicového spracovania signálov I.. EDIS, Žilina, 2013 (CS)
Sami Fadali, M., Visioli, A., Digital Control Engineering, Analysis and Design, 2nd Edition, Elsewier, AP, 2013 (CS)