čeština

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními problémy, pojmy a koncepty obecné a speciálních teorií architektury a s jejich vztahy ke kritice a dějinám. Po absolvování předmětu budou schopni kriticky formulovat a reflektovat také diference a souvislosti mezi architektonickými teoriemi, praxemi a praktikami navrhování, realizace, prožívání a reflexe architektury. Získají zkušenost s verbalizovaným a zapsaným teoretickým uvažováním, jeho horizonty a limity.
– Student získá znalosti a vědomosti o vztazích kritiky, teorie a dějin architektury.
– Student získá schopnosti potřebné k pěstování architektonického myšlení nejen ve vztahu k sobě, ale také ke své praxi navrhování a k praktikám zobecňování vlastních prožitků a zkušeností architektury.
– Získá přístup k teoretizaci architektury jako k myšlenkovým architektonickým experimentům a jejich falzifikaci v akademické diskusi.
– V přednáškách si student osvojí schopnost systematičtěji a obecněji teoreticky myslet, mluvit a psát.
– Student bude schopen formulovat vlastní teoretická východiska, postupy a závěry.

Hodnotí se 1) studium literatury k následující přednášce, 2) aktivní účast v diskusi. Ke zkoušce je předkládána příprava během semestru. Známku není možno udělit bez písemné přípravy během semestru. V případě neúčasti na více než 3 přednáškách student vypracuje samostatné zadání předkládané ke zkoušce.
Student se připravuje na přednášky, studuje doporučenou literaturu na následující přednášku v souladu se tématy. Aktivně se účastní diskusí k tématu. Akceptována je neomluvená neúčast na 2 přednáškách. Přednášky nelze nahradit, jen omluvit. Ke zkoušce student předkládá záznamy o vlastní přípravě během semestru.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

HAYS, Michael (ed.): Architecture Theory Since 1968. Cambridge - Mass.: MIT Press, 1998. (EN)
KOUBOVÁ, Alice: Myslet z druhého místa. K otázce performativní filosofie. Praha: AMU, 2019. (CS)
KRUFT, Hanno Walter: Dejiny teórie architektúry. Od antiky po súčasnosť. Bratislava : Pallas, 1993. 703 s. (SK)
LEACH, Niel: Rethinking Architecture. A Reader in Cultural Theory. London UK: Routledge Taylor a and Francis Group , 2006. 409 s. (EN)
MALLGRAVE, H. F.: Architectural Theory. Volume I. An Anthology from Vitruvius to 1870. Oxford UK: Blackwell Publishing, 2006. 590 s. (EN)
McCARTER, Robert – PALASMAA, Juhani: Understanding Architecture. Phaidon 2013. (EN)
MERLAU-PONTY, Maurice: Viditelné a neviditelné. OIKOYMENH, 2004. (CS)
MITÁŠOVÁ, Monika: Dialóg s rečou americkej kritickej a projektívnej teórie architektúry. In: Mitášová, Monika (ed.), Oxymorón a pleonasmus II. Rozhovory o kritické a projektivní teorii architektury, Praha: Zlatý řez – Vysoká škola výtvarných umení 2012, s. 405-453. (SK)
PATOČKA, Jan: Budovať, bývať, myslieť. In: ŠEVČÍK, J. - MITÁŠOVÁ, M. (Eds.): Česká a slovenská architektura 1971 - 2011. Texty, rozhovory, dokumenty. Praha: AVU 2013. (SK)
ZERVAN, Marian: K premenám priestorovej teórie architektúry druhej polovice 20. storočia. Katedra dejín umenia. Filozofická fakulta TU v Trnave. 152 s. (SK)
ZERVAN, Marian: Všeobecná teória architektúry. I. In: Arch 1998, č. 4. s. 9, Všeobecná teória architektúry IIa. In: Arch 1998, č. 5. s. 9, Všeobecná teória architektúry II. b. In: Arch 1998, č. 6-7. s. 9, Všeobecná teória architektúry II. c. In: Arch 1998, č. 8. s. 8 a Všeobecná teória architektúry II. d. In: Arch 1998, č. 9-10. s. 9. (SK)
ZEVI, Bruno: Jak se dívat na architekturu. Praha: Československý spisovatel, 1966. (CS)