Detail předmětu

Degradační procesy a predikce životnosti

FSI-9DPPAk. rok: 2024/2025

Kurs "Degradační procesy a predikce životnosti" by měl studenty seznámit s mechanismy výrobní a provozní degradace vlastností strojírenských mate-riálů, především ocelí a ostatních kovů, v menším rozsahu pak plastů a keramiky. Získané znalosti umožní přesněji určit mezní stav a efektivně-ji využití používaných materiálů na straně jedné a kvalifikovaně určit příčiny porušení a selhání funkce součástí a zařízení na straně druhé.
Výrobní degradace (metalurgie, čistota, chemická a strukturní heterogenita a vlivy svařování jako příklad vlivu vlastního technologi-ckého procesu).
Provozní degradace (koroze, vodíková křehkost, opotřebení, radiační zkřehnutí, strukturní stabilita - podstata, vliv především na mechanické vlastnosti, metody zkoušení resp. hodnocení).
Predicke zbytkové životnosti - obecné přístupy, detailněji pak dle zaměření jednotlivých doktorandů.

Jazyk výuky

čeština

Garant předmětu

prof. Ing. Ivo Dlouhý, CSc.

Zajišťuje ústav

Ústav materiálových věd a inženýrství (ÚMVI)

Vstupní znalosti

Absolvování kurzu "Degradace a predikce životnosti" v magisterském stupni.

Pravidla hodnocení a ukončení předmětu

Přezkoušení úrovně znalostí a schopnosti jejich aplikace , vycházející z písemného pojednánní ke zkoušce. Variantně se může jednat o přezkoušení formou kolokvia.
Alespoň dvě konzultace při přípravě pojednáním ke zkoušce.

Učební cíle

Cílem kurzu je seznámit doktorandy (popř. rozšířit jejich znalosti) s problematikou výrobních a provozních degradací na takové úrovni, aby byli schopni posoudit vliv použitých technologií a podmínek exploatace na vlastnosti materiálů součástí a konstrukcí , včetně následného kvalifikovaného odhadu jejich zbytkové životnosti.
Současně student získá detailní znalosti o degradačních pochodech, které přímo či nepřímo souvisí s jeho disertační prací
Kurz není určen absolventům magisterského studia oboru "Materiálové inženýrství".
Kurz umožní doktorandům získat relativně podrobné informace o provozních a výrobních degradacích strojírenských materiálů a o základních metodách odhadů zbytkové životnosti vybraných zařízení.
Podstatným přínosem bude studium vybraného (vybraných) degradačního mechanismu, výběr bude proveden ve spolupráci se školitelem doktoranda.

Základní literatura

Esakul, K.A., editor: Handbook of Case Histories in Failure Analysis. ASM International, OH 44073-0002, 1994
individuální výběr relevantní literatury (EN)
Remanent Life Prediction, IMechE seminar Pub., 1998, ISBN 186-05-815-44. (EN)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program D-MAT-P doktorský 1 ročník, letní semestr, doporučený kurs
  • Program D-MAT-K doktorský 1 ročník, letní semestr, doporučený kurs

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

20 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

prof. Ing. Ivo Dlouhý, CSc.

Osnova

1. Úvod, experimentální metody studia degradačních projevů, fraktografie, rastrovací elektronová mikroskopie.
2. Výrobní degradace (metalurgie, čistota, chemická a strukturní heterogenita a vlivy svařování jako příklad vlivu vlastního technologického procesu).
3. Provozní degradace (koroze, koroze pod napětím, vodíková křehkost, opotřebení, radiační zkřehnutí, strukturní stabilita). Podstata, vliv především na mechanické vlastnosti, metody zkoušení, resp. hodnocení).
4. Predikce/odhady zbytkové životnosti.
Přehled a obecné přístupy, detailněji podle zaměření jednotlivých doktorandů.