Detail předmětu

Přehled dějin umění 19. století

FaVU-1PDU-19Ak. rok: 2024/2025

Přednáškový cyklus seznamuje studující s malířstvím, sochařstvím, architekturou a urbanismem 19. století a s určujícími soudobými teoriemi. Výklad je uveden představením základních kulturních tezí a ideových konceptů konce 18. a počátku 19. století v euroamerickém kontextu. V oblasti malířství, sochařství a užitého umění se zaměřuje na převládající tendence – klasicismus, preromantismus, romantismus, biedermeier, realismus, impresionismus či symbolismus – v oblasti architektury pak na stylové polohy doznívajícího baroka, státního klasicismu, neopalladianismu, romantického a přísného historismu až k nástupu moderny. Pozornost je věnována také otázkám stylu, funkce, umělecké úlohy, archeologie či památkové péče. Sledována jsou rovněž témata jako zrod občanské společnosti a vznik jejích institucí, utváření veřejného prostoru nebo vztah umění a architektury k reprezentaci politického uspořádání se zvláštním důrazem na revoluční aspekt doby. Světové trendy jsou srovnávány s lokálním středoevropským vývojem. Výklad zahrnuje rovněž téma vzniku a etablování veřejných muzeí umění a obrazáren jako součásti procesu zpřístupňování kultury a vzdělanosti širší společnosti.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Vstupní znalosti

Znalosti z dějin umění a architektury 19. století na středoškolské úrovni; všeobecný přehled o kulturních a politických dějinách daného období.

 

Pravidla hodnocení a ukončení předmětu

Pro udělení hodnocení jsou stanoveny následující podmínky:

  • aktivní účast ve výuce (70 %)
  • absolvování závěrečného písemného testu
 

Výuka probíhá v učebnách Katedry teorií a dějin umění Fakulty výtvarných umění VUT v Brně v hodinách určených rozvrhem. Exkurze může být s ohledem na časovou náročnost situována do pracovních dní, kdy neprobíhá standardní výuka. Účast na výuce je povinná (3 povolené neomluvené absence). Vyšší množství absencí lze po dohodě s vyučujícími kompenzovat předložením alternativního úkolu.

 

Učební cíle

Cílem kurzu je zprostředkovat studujícím přehled o určujících uměleckých směrech, teoretických konceptech, vývojových tendencích a autorských přístupech v oblasti malířství, sochařství, užitého umění a architektury 19. století. Zvláštní důraz je při tom kladen na provázanost umění a architektury se společenskopolitickým rámcem, na otázky funkce uměleckého díla, reprezentace a postavení umělce. Sledována jsou rovněž témata jako modernita, národně osvobozenecká a obrozenecká hnutí, demokratizace společnosti či autonomie umění. Studující se v kurzu s uvedenými okruhy seznámí prostřednictvím přednášek, četby a interpretace dobových i aktuálních textů, prezentací s diskusemi a exkurzí. Zorientují se v politickém, společenském a ideovém pozadí umělecké produkce sledovaného období, jejíž projevy budou schopni kriticky reflektovat, analyzovat a interpretovat z hlediska současné teorie a metodologie dějin umění.


Studující budou schopni definovat základní pojmy z oblasti malířství, sochařství, užitého umění a architektury „dlouhého devatenáctého století“ v širším společenském, kulturním a politickém kontextu. Současně dokážou identifikovat, popsat a interpretovat základní stylové tendence a klíčová díla umění a architektury sledované epochy a usouvztažnit je se soudobými teoretickými koncepty na pozadí aktuální teorie a metodologie dějin umění.

 

Po absolvování kurzu si studující osvojí schopnost:

  • identifikovat, popsat a interpretovat hlavní stylové charakteristiky uměleckých děl 19. století
  • pochopit historické, politické a filozofické souvislosti, které formovaly tvorbu a recepci umění a architektury sledované epochy, a způsoby, jimiž byly reflektovány a manifestovány, nebo naopak zpochybňovány převládající kulturní normy a hodnoty
  • analyzovat a porovnávat různé styly, média a techniky uplatňované v umění a architektuře 19. století a rozpoznat jejich regionální a časové rozdíly, jakož i jejich kulturní a sociální významy
  • znát významné umělce, mecenáše a instituce ustavující vývoj umění a architektury 19. století
  • definovat společenskopolitické a mocenské vztahy, které umožnily tvorbu a šíření uměleckých děl
  • myslet kriticky a posílit komunikační dovednosti prostřednictvím studia odborných textů, vizuálních materiálů a aktivní účasti na skupinových projektech a diskusích
  • uvědomit si etické, estetické a epistemologické otázky, které vyvolává studium umění a architektury 19. století, a způsoby, jimiž se prolínají s širšími debatami v oblasti dějin umění, kulturních studií a obecněji v oblasti humanitních věd
  • zasvěceně mluvit a psát o umění a architektuře 19. století
 

Základní literatura

Helena Lorencová – Taťána Petrasová (eds.), Dějiny českého výtvarného umění 1780/1890 (III/1, 2), Praha 2001.
Jindřich Vybíral, Česká architektura na prahu moderní doby. Devatenáct esejů o devatenáctém století, Praha 2002.
Veronika Hulíková – Otto M. Urban – Filip Wittlich (eds.), Umění dlouhého století 1796–1918. Portrét sbírky NGP. Praha 2019.
Vojtěch Lahoda – Mahulena Nešlehová, (eds), Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 (IV/ 1, 2), Praha 1998.

Doporučená literatura

Camillo Sitte, Stavba měst podle uměleckých zásad, Brno 2012.
David Venclík, Schmidtův Karlštejn. Neogotická rekonstrukce středověkého hradu na pozadí doby, Umění LXI, 2013, č. 5, s. 422–436.
Ebenezer Howard, Garden Cities of To-morrow, London 1902.
Edward W. Said, Orientalismus. Západní koncepce Orientu, Praha 2008.
Helena Musilová, Pražská Pallas a moravská Hellas 1902. Auguste Rodin v Praze a na Moravě, Brno 2022.
Jindřich Vybíral (ed.), Síla i budoucnost jest národu národnost/The Stregth and Future of the Nation is National Identity, Praha 2020.
Jiří Kuthan, Aristokratická sídla v českých zemích 1780–1914, Praha 2014.
John Ruskin, Pre-Raphaelitism and Notes on the Principal Pictures in the Royal Academy, the Society of Painters in Water Colours, etc., London 1910. (EN)
Katarína Beňová, Z akademie do přírody. Podoby krajinomalby ve střední Evropě 1860–1890, Brno 2018.
Lada Hubatová Vacková – Tomáš Zapletal (eds.), Gottfried Semper. Věda, průmysl a umění
Michal Konečný, Zámek Lednice, Kroměříž 2017.
Michal Konečný, Zámek Valtice, Kroměříž 2018.
Milan Řepa (ed.), 19. století v nás: modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly, Praha 2008.
Naděžda Blažíčková-Horová (ed.), České malířství 19. století. Katalog stálé expozice Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze, Klášter sv. Anežky České, Praha 1998.Naděžda Blažíčková-Horová – Šárka Leubnerová – Tomáš Sekyrka, Umění 19. století v Čechách (1790–1910). Malířství, sochařství a užité umění. Národní galerie v Praze, Klášter sv. Jiří na Pražském hradě. Průvodce expozicí, Praha 2009.
Pavel Zatloukal, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, Brno 2006.
Pavel Zatloukal, Meditace o architektuře. Olomouc – Brno – Hradec Králové 1815–1915, Řevnice 2016.
Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002.
Pavla Cenková, Vkusné a solidní. Měšťanské sochařství v Brně 1800–1880, Brno 2013.
Petr Wittlich, Auguste Rodin, Praha 2021.
Radim Vondráček (ed.), Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814–1848, Praha 2008.
René Huyghe et al., Umění nové doby, Praha 1974.
Robert Rosenblum – Horst Woldemar Janson, 19th-Century Art, New Jersey 2005. (EN)
Robin Middleton – David Watkin, Architecture of the Nineteenth Century, London – New York 2003.
Roman Prahl et al., Umění náhrobku v českých zemích let 1780–1830, Praha 2004.
Thijs Dekeukeleire – Henk de Smaele – Marjan Sterckx, Male Bonds in Nineteenth-century art, Leuven 2022.
Tomáš Jiránek – Milena Lenderová – Marie Macková, Z dějin české každodennosti. Život v 19. století, Praha 2017.
Věda, průmysl a umění, Praha 2016.
Virginia Smith, Dějiny čistoty a osobní hygieny, Praha 2011.
Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, Praha 1968.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program VUM_B bakalářský 2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
    2 ročník, letní semestr, povinný
  • Program DES_B bakalářský 3 ročník, letní semestr, volitelný
    3 ročník, letní semestr, volitelný
    3 ročník, letní semestr, volitelný
    3 ročník, letní semestr, volitelný
  • Program VUM_B bakalářský 2 ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

24 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.
Mgr. Jana Kořínková, Ph.D.

Osnova

      1. Francouzská revoluce. Otřes aristokracií a vznik nových sociálních vrstev. Společenská a hospodářsko-politická situace konce 18. a počátku 19. století jako východisko a pozadí pro uměleckou tvorbu. Osvícenství: umění, filosofie, věda. Vznik veřejných (výstavních) institucí.
      2. Neoklasicismus. Kosmopolitní náhled světa, obraz a apropriace prvků „exotických“ kultur.
      3. Pokládání základů národních identit. Formy romantismu, fenomén nostalgie.
      4. Pád a zrod impérií. Umění a politika prvního francouzského císařství, regentství a období vlády Jiřího IV.
      5. Průmyslová revoluce. Vliv technologického pokroku na společnost a umění. Předchůdci fotografie a železnice jako „internet své doby“.
      6. Umění ve službách adorace a manipulace: symbol, alegorie, pomník. Masové šíření užitého umění v zaalpských zemích: Biedermeier. Popkulturní formáty (karikatura, „komiks“) coby komentáře neklidné doby a jejího vyvrcholení v revolučním roce 1848.
      7. Velká světová výstava v Londýně (1851), vznik hnutí Arts and Crafts (Morris, Burne-Jones, Webb), Bratrstvo Prerafaelitů (Ruskin, Millais, Rossetti), architektura historizujících stylů a počátky památkové péče (Pugin, Semper, Viollet le Duc, Ruskin, von Schmidt, Mocker)
      8. Urbanismus a rozvoj měst v 19. století (Haussman, Förster, Sitte, Howard), brněnská okružní třída, její architekti a umělci (Förster, Hansen, Ferstel, Břenek, Loos st., Tomola aj.)
      9. Barbizonská škola, počátky plenérismu (Corot, Rousseau, Constable, Chittussi aj.), impresionismus (Manet, Monet, Degas, Sisley) a post-impresionismus (Cézanne, Toulouse-Lautrec, Seurat, Gogh, Gauguin)
      10. Generace národního divadla (Zítek, Schulz, Hynais, Aleš, Brožík, Schnirch, Myslbek aj.)
      11. Auguste Rodin a sochařství 2. poloviny 19. století (Carpeaux, Claudel‎, Rosso, Bartholdi, Bourdelle)
      12. Malířství a sochařství 2. poloviny 19. století v českých zemích (Mánes, Pinkas, Purkyně, Kosárek, Čermák, Marold, Myslbek, S. V. U. Mánes)
      13. Exkurze: společná procházka Brnem – komentovaná prohlídka architektury 19. století; alternativa: návštěva vybrané expozice (Moravská galerie v Brně, Národní galerie v Praze) nebo oborově zaměřené výstavy v Brně či Praze dle aktuální nabídky.
  1.  

Exkurze

4 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.