čeština

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia.

Hodnocení předmětu se skládá ze dvou částí. V rámci počítačových cvičení je monžé získat 50 bodů a za závěrečný semestrální test 50 bodů. Zisk bodů za počítačová cvičení je dále rozdělen na sérii domácích úkolů 20 bodů a kontrolních testů přípravy na cvičení 20 bodů. Za vlastní tvorbu kódů, dodržení systematičnosti programování a vhodného formátování kódu pak 10 bodů.

 

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Cílem je předmětu je seznámit studenty s výpočetní technikou včetně jejího praktického použití a s programováním od úrovně mikrokontroleru až po aplikace využívající výpočetní výkon grafickcýh karet osobního počítače. Student se tak seznámí se strukturou osobního počítače, z jakých se skládá komponent a jejich vzájemným propojením. Získá přehled o používaných sběrnicích a datových úložištích. Současně student získá základní přehled o fungování operačních systémů a počítačových sítí. Nedílnou součástí je vysvětlení vnitřní struktury procesoru a pochopení pojmů procesor a kontroler. Současně je cílem studenty naučit převádět mezi číselnými soustavami a vysvětlit způsoby digitální prezentace čísel. Vysvětlit jak větvit program, obecně tvořit cykly, podmínky a výpočetní algoritmy a jejich aplikace v programovacím jazyce. Vysvětlit jak pracuje přerušovací systém procesoru. Vysvětlit, jaký je rozdíl mezi sériovou a paralelní, synchronní a asynchronní komunikací, jak funguje komunikace na nejrozšířenějších sběrnicích. Informovat o možnosti využití periferií k analogově-digitálnímu či digitálně-analogovému převodu. Nastínit možnosti jazyka UML při programování.
1. Student ví, z jakých komponent se skládá osobní počítač, umí je pojmenovat a orientuje se v jejich parametrech.
2. Dokáže pojmenovat nejrozšířenější operační systémy a má přehled v jejich odlišnostech.
3. Dokáže pojmenovat běžně používané bezdrátové sítě.
4. Dokáže vysvětlit rozdíl mezi Harvardskou a Von Neumannovou strukturou procesoru.
5. Umí převádět čísla mezi číselnými soustavami a ví co jsou to datové typy.
6. Dokáže vysvětlit rozdíl mezi procesorem a mikrokontrolerem.
7. Dokáže vyjmenovat běžné periferie mikrokontroleru.
8. Dokáže vysvětlit pojmy instrukce a programový čítač.
9. Umí vytvořit vývojový diagram algoritmu.

Christian B., Griffith T. Algoritmy pro život, Jan Melvil, 2017. ISBN 978-80-7555-037-8 (CS)
Kabelová, A., Dostálek, L. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. Computer Press, 2008. (CS)
Ličev, L., Morkes, D. Procesory - architektura, funkce, použití. Computer Press, ISBN: 80-7226-172-X (CS)
Pecinovský R, Virius M: Učebnice programování - základy algoritmizace. Grada Publishing, Praha 1997. (CS)
Pinker J, Mikroprocesory a mikropočítače, BEN - technická literatura, 2004. ISBN 80-7300-110-1 (CS)
Tanenbaum A. Modern Operating Systems: Global Edition, Pearson Education Limited 2014, ISBN 9781292061429 (CS)
Wróblewski P, Algoritmy. Computer Press, 2015. ISBN 978-80-251-4126-7 (CS)