čeština

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení, soustav ladění hudebních nástrojů, dále hudebních intervalů, stupnic a modů, akordů a základních harmonických spojů a zvukových barev. Student, který si zapíše předmět, by měl být schopen analyzovat zákonitosti skladby, posoudit důsledky pro interpretaci, charakterizovat hudební nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik a vytvořit instrumentační studii pro kombinaci nástrojů.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za absolvování cvičení předmětu a za úspěšné prokázání znalostí u ústního pohovoru.
Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Cílem předmětu je naučit studenty práci v týmu, seznámení s funkcí hudebního režiséra a zvukového mistra. Důraz je kladen na seznámení se s obsahem činnosti práce hudebního režiséra v kontrastu s činností zvukového mistra, tedy zejména umělecké roviny této profese.
Absolvent předmětu je schopen:
- dokázat pracovat v týmu,
- charakterizovat psychologické aspekty práce hudebního režiséra,
- vytvořit záznam hudebního díla v rozhlasovém studiu i v jiných prostorách,
- vytvořit záznam koncertu s přenosovým vozem a přenosovým zařízením,
- popsat nosiče zvukového záznamu a způsob evidence záběrů,
- vytvořit finální zvukovou nahrávku – master tape – a její dokumentaci.

Syrový, V.: Akustická typologie přirozených zdrojů hudebních signálů. Výzkumná zpráva, AMU, Praha 2000. (CS)
Syrový, V. Hudební zvuk. Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1. vydání, 2009, ISBN 978-80-7331-161-2. (CS)
Špelda, A.: Hudební akustika, SPN, Praha 1978. (CS)