Výklad je uveden základními modernistickými koncepty od konce 18. a 19. století, bez nichž sledovanému období nelze porozumět. Zohledňuje politickohospodářský a kulturní charakter 19. století, pro nějž je určující industrializace, překotná urbanizace a transformace společenského uspořádání. Důležitou vývojovou tendencí je také konstituování původních architektonických stylů legitimizujících autonomii nově vznikajících národních států. Proměna ideologického klimatu spolu s hospodářským a technologickým rozvojem po první světové válce ovlivnily proměnu nároků na podobu a funkce architektury, urbanismu a územního plánování. Těžištěm kurzu je představení avantgardních hnutí v jejich specifických kulturních, národních a autorských modifikacích. Typické světové tendence jsou srovnávány s českým lokálním vývojem. Kurz se zaměřuje také na centralizační a etatizační projevy v rámci totalitních režimů válečného a poválečného období. Sledována je rovněž institucionální historie oboru. Hlubší proniknutí do tématu umožňují exkurze a komentované procházky, které jsou vedle přednášek nedílnou součástí předmětu.