Detail předmětu

Ekotoxikologické testy a jejich využití pro hodnocení životního prostředí

FCH-DC_ETJAk. rok: 2024/2025

V rámci studia předmětu studenti získají komplexní poznatky týkající se hodnocení vlivu stresorů chemické povahy na biosystémy jakékoli úrovně organizace živé hmoty od úrovně molekulární, buněčné až ekosystémovou. Budou seznámeni s hlavními rozdíly ve využití in vivo a in vitro
ekotoxikologie a s hlavními aspekty biochemických a buněčných mechanismů toxicity v ekotoxikologických biotestech (genotoxicita, receptory zprostředkovaná toxicita, oxidativní stres a jiné negenotoxické efekty v buňce. Osvojí si metodické postupy podle ISO a OECD v oblasti klasických a alternativních testů pro hodnocení ekotoxicity chemických látek, chemických přípravků a odpadů v souladu se současnými legislativními požadavky platnými v dané oblasti v ČR a v zemích EU. Budou seznámeni se specifiky ekotoxikologie v různých matricích, jako je voda, půda, sedimenty. Získají poznatky o principech a využití terestrické a akvatické ekotoxikologie a o významu použití baterií testů vhodných pro objektivní hodnocení přítomnosti významných xenobiotik příslušného ekosystému. V rámci daného ekosystému budou rovněž seznámeni s principy a možnostmi využití mikrokosmů a mezokosmů.

Jazyk výuky

čeština

Garant předmětu

doc. MVDr. Helena Zlámalová Gargošová, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí (ÚCHTOŽP)

Vstupní znalosti

Základy ekotoxikologie, obecná chemie

Učební cíle

Cílem předmětu je naučit studenty pokročilé metody a přístupy při hodnocení ekotoxicity pevných a a kapalných vzorků.
Získání komplexních teoretických znalostí o jednotlivých testech ekotoxicity.
Získání znalostí legislatiy týkajících ekotoxikologie a shvalování chemických látek.
Studenti budou mít přehled o nově vyvíjených metodách a alternativních přístupech, použití mikro a mezokosmů.
Studenti budou schopni samostaně navrhovat a provádět rutinní i pokročilé ekotoxikologické testy.
Studenti budou mít znalosti vztahu mezi strukturou látky a jejímí možnými ekotoxikologickými vlastnostmi.
Studenti budou mít znalosti metod k odhadování ekotoxicity komplexních systémů a směsí.

Základní literatura

ANDĚL, P.: Ekotoxikologie, bioindikace a biomonitoring. Liberec: Evernia, 2011, 243 s. ISBN: 978-80-903787-9-7. (CS)
CONNELL, D.: Introduction to ecotoxicology. Malden, Mass.: Blackwell Science, c1999, 170 s. ISBN 0-632-03852-7. (CS)
ELLIOTT, J. E, BISHOP, Ch. A., MORRISSEY, Ch. A. Wildlife ecotoxicology: forensic approaches. New York: Springer, c2011, xix, 466 p. Emerging topics in ecotoxicology, v. 3. ISBN 978-038-7894-317. (CS)
Handbook of Ecotoxicology. Chichester: John Wiley, 2009. ISBN 14-443-1350-9. (CS)
JÖRGENSEN, S. E. and FATH, B. D.: Ecotoxicology: a derivative of Encyclopedia of ecology. Boston: Elsevier/Academic Press, 2010, 390 s. ISBN 978-0-444-53628-0. (CS)
KOMÍNKOVÁ, D.: Ekotoxikologie. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, c2008. ISBN 978-800-1040-584. (CS)
THOMPSON, C., WADHIA, K.K., Environmental toxicity testing. Repr. Oxford : Boca Raton, FL: Blackwell Pub.; CRC Press, 2005. ISBN 978-1-4051-1819-4. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program DPCP_CHTOZP_N doktorský 1 ročník, zimní semestr, povinně volitelný
  • Program DKCP_CHTOZP_N doktorský 1 ročník, zimní semestr, povinně volitelný