čeština

K hodnocení budou sloužit následující instrumenty:
A. Míra aktivit uplatněných při zapojení studenta do výuky. Každá neúčast bude hodnocena srážkou 10 bodů ze stobodové stupnice.
B. Výsledek testu, hodnocený stobodovou stupnicí.
C. Úroveň přednesené seminární práce, hodnocena stobodovou stupnicí.
Výsledná klasifikace bude stanovena průměrem z položek A. až C. K získání klasifikovaného zápočtu musí student získat alespoň 50 % bodů.
Výuka má charakter povinné výuky. Vždy při zahájení první hodiny se uskuteční kontrola účasti. Připouští se nejvýše 2 absence bez náhrady.
Po představení závěrečného tématu (v 8. týdnu) se uskuteční test, který ověří míru poznatků, jež student v předmětu získal.
Další formou kontroly bude prezentace studentovy seminární práce, uskutečněná v 9. až 13. týdnu formou přednášky s podporou digitální techniky.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

Cílem předmětu je rozvinout poznatkovou základnu získanou v technických disciplínách, pěstovaných již v bakalářském studijním programu. Jedná se především o podporu vzdělání v oblasti konstrukcí pozemních staveb spojených s implementací nejnovějších výstupů vědy a techniky. Zaměření výuky se bude týkat těch částí stavebních materiálů, hmot, konstrukcí a technologií, které jsou v současnosti aktuální nebo se zatím nacházejí v prototypech nebo průmyslových vzorech.
Student v předmětu konstrukce pozemních staveb:
– naváže na poznatky a znalosti z předchozí výuky, s jejichž pomocí kritickým způsobem vyhodnotí vstupní parametry uplatněné v procesu návrhu objektů pozemních staveb;
– obohatí své poznatky o vědomosti, které mu umožní kreativním způsobem rozvíjet architektonický koncept;
– pozná realizované budovy, které obsahují moderní stavební konstrukce a technologie a zároveň podporují etetickou kvalitu stavebního díla;
– výsledky z této části studia se stanou oporou k samostatné tvorbě v následné studentově praxi;
– kriticky přistoupí k navrhování a užívání budov z pohledu udržitelné architektury;
– uvědomí si potřebu a pozná metody, jak aplikovat architektonické návrhy, aby splnily standardy požadované pro racionální a šetrný přístup k fosilním energetickým zdrojům;
– pozná, jak zacházet s obnovitelnými zdroji energie, které jej budou motivovat k řešením a návrhům významně omezujícím produkce látek, jež přispívají k vytváření klimatické změny.

Časopis Detail ISSN 0011-9571. (DE)
CHYBÍK, Josef. Energeticky úsporná výstavba. Brno: VUTIUM, 2012, ISBN 978-80-7204-813-7. (CS)
TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy 1-3. Praha: Grada, 2008, ISSN 978-80-247-2061-6. (CS)

EBERLE, Dietmar. 9x9. Birkhäuser, 2018, Basel. ISBN 978-3035606331 (CS)
HAUSER, Gerd. Timber Construction Manual. Basel: Birkhäuser, 2004. ISBN 3-7643-7025-4. (EN)
CHYBÍK, Josef. Přírodní stavební materiály. Praha: Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2532-1 (CS)
NAGY, Eugen. Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům. Bratislava: JAGA, 2009, ISBN 978-80-8076-077-9. (CS)