čeština

Jsou požadovány schopnosti charakterizovat smyčcové, dechové, žesťové a bicí nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik a schopnost vytvořit instrumentační studii pro kombinaci nástrojů.
Dále je požadována znalost nástrojů jednotlivých orchestrálních skupin, standardních a rozšířených technik hry a způsob jejich zápisu a schopnost vytvořit studie pro sólové nástroje a komorní sestavy.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Za zkoušku ve formě ústního pohovoru je uděleno maximálně 100 bodů. Pro úspěšné složení zkoušky je potřeba získat alespoň 50 bodů. Zkouška je zaměřena na znalosti podle osnov předmětů Instrumentace 1 a 2.
Formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Cílem předmětu je osvojení specifických možností zejména bicích a etnických hudebních nástrojů pro jejich využití v instrumentaci, teoretické rozšíření o základy organologie a akustiky hudebních nástrojů, analytické studium komorních a orchestrálních partitur.
Absolvent předmětu je schopen:
- charakterizovat neobvyklé způsoby hry na hudební nástroje strunné, dechové i bicí,
- charakterizovat neobvyklé způsoby hry na bicí nástroje membranofonické a idiofonické,
- popsat využití speciálních bicích nástrojů, znějících objektů a hudební elektroniky v rámci instrumentace,
- popsat multimediální prvky v hudbě pro bicí nástroje,
- vytvořit studie pro sólové nástroje a komorní nástrojové kombinace,
- vytvořit instrumentační rozbor kratších úseků i rozsáhlejších částí z partitur vybraných komorních a orchestrálních skladeb.

Beck, John. Encyclopedia of percussion - Garland Publishing N.Y., 1998.
Blades, James: Percussion Instruments and their History - London: Faber and Faber, 1975.
Emmnert František: Poznámky k instrumentaci I, II - JAMU, Brno, 1997, 2000.
Kotek, M.: Bicí nástroje – Panton, Praha, 1983.
Slabý, Zdeněk K., Slabý Petr: Svět jiné hudby - Volvox Globator, Praha, 2002.