Detail předmětu

Historie videoartu 1

FaVU-HVI1Ak. rok: 2009/2010

Cyklus přednášek zabývající se "příběhem" počátků videoartu v USA a rozebírat jeho různé mediálně-historické a mediálně-teoretické aspekty. "Klasická fáze" videoartu je obdobím konce 60., a 70. let minulého století, kdy probíhaly první výstavy a veřejné projekce videa (například "TV as a Creative Medium" v NYC), či televizní prezentace ("The Medium is the Medium" bostonské WGBH TV roku 1969), vznikala první divadla (vasulkovská The Kitchen), zakládaly se první aktivistické videokolektivy a guerilla TVs. Tyto první pokusy se těšily nebývalé sympatii grantových agentur, které podporovaly první videokolektivy a videofestivaly. Už nějakou dobu dochází k demystifikaci všeho toho "prvního" a hledání alternativních historií.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Garant předmětu

Zajišťuje ústav

Výsledky učení předmětu

Znalost základní i alternativní historie videoartu.

Prerekvizity

Základní znalosti videoartu.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

klasifikovaný zápočet

Osnovy výuky

1) Počátky a proměny videoartu (co je to videoart, vytváření historií a terminologií, první výstavy, struktury, institucionalizace videa a vstup do galerií, vytváření "hvězd"; různé kategorie umění videa)
2) Hledání předchůdců videoartu
Vstup reálného pohybu do galerie: tvůrci Bauhausu (László Moholy-Nagy), počátky intermediality ve dvacátých letech, zejména vztahy výtvarné avantgardy a filmu (Walter Ruttmann, Arnaldo Ginna a Bruno Corra, Oscar Fischinger, Fernand Léger, Abel Gance), experimenty se světlem a pohybem (Marcel Duchamp, Fernand Léger, Man Ray), kinetické umění. Protokinematografické a "protovideové" experimenty.
3) Videoinstalace dohledu (zpětná vazba)
Peter Campus, Wipe Cycle, Michael Snow, Steina Vasulka Bruce Nauman); současné "videoinstalace dohledu" (využívající tematiky sledování, atd.); teorie dohledu Michela Foucaulta a Paula Virilia.
4) "expanded cinema" (rozšířený film)
Charakteristika, vývoj a koncepce pojmu (Stan VanDerBeek, Gene Youngblood, Jonas Mekas, Peter Weibel); proměny filmového plátna (Dan Graham, Robert Whitman, Aldo Tambellini); film v ulicích, umělecká guerilla (Peter Weibel, Wolf Vostell); české prostředí - polyekrán, laterna magika, kinoautomat; současná situace: od "rozšířeného" k "budoucímu" filmu (Jeffrey Shaw); prostorové struktury, hypertext, geografická imaginace (S. Cubbit).
5) Performance a pohyblivý obraz
Vztah umění performance k videoartu, umělci využívající pohyblivý obraz k rozšíření svých aktivit: Joan Jonas, Carolee Schneeman, Vito Acconci, rakouský okruh (Peter Weibel, Valie Export, Kurt Kren).
6) Sochařství a pohyblivý obraz (vztahy sochařství minimalismu a postminimalismu k videoartu Bruce Nauman, Richard Serra, Gary Hill; termín decentrace Rosalind Kraussové)
7) Formalistický směr (Vasulkovi, Petr Campus, Ed Emshwiller, Gary Hill, Dan Sandin a "chicagský okruh"; syntezátory, audiovizuální performance, experimentování se "strukturou" videoobrazu; počátky videoartu versus současné experimenty s digitálními médii)

Učební cíle

Seznámit s historií videoartu.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Základní literatura

HALL, D. - FIFER, S. J. (Eds.): Illuminating Video. An Essential Guide to Video Art.
CARROLL, N.: Definování pohyblivého obrazu.
PAECH, J.: Obraz mezi obrazy.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program bakalářský

    obor AVI , 2. ročník, zimní semestr, povinný
    obor AVI , 3. ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

676 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor