Detail předmětu

Progresivní výrobní technologie

FSI-HPY-KAk. rok: 2009/2010

Seznamuje posluchače s aplikací lineární algebry na optimalizaci výrobních procesů, s analýzou statistických jevů a pravděpodobnosti v oblasti teorie řezání,HSC obráběním a teorií energetických problémů řezání.
Progresivní ekologické a technologické aspekty HSC obrábění. Technologie tažení progresivními výrobními metodami, zpracování plechů o větších tloušťkách.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

7

Výsledky učení předmětu

Teoretické základy HSC technologií, technologií tažení a výroby odlitků vysoké rozměrové přesnosti.

Prerekvizity

Teorie pravděpodobnosti, diferenciální a integrální počet, optimalizační metody, dynamika hmotného bodu, machanická práce, a energie, molekulová fyzika a termodynamika, základy teorie obrábění.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Zkouška je rozdělena na písemnou část a ústní pohovor s klasifikací podle zásad platných na VUT.

Učební cíle

Seznámit posluchače s moderními progresivními metodami technologií v oblasti obrábění, tváření a slévání.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Průběžná kontrola formou krátkých písemných testů, individuální zadání náhradních úkolů v rozsahu zameškaných témat.

Základní literatura

KOCMAN, K.: Speciální technologie obrábění. CERM Brno, 2004, s.227, 3.ed., ISBN 80-214-2562-8
KOCMAN, K. a kol.: Aktuální příručka pro technický úsek. Edit. S. Hanzlík, Praha,Verlag Dashöfer, 2000, s.3950, 15.ed., ISBN 80-902247-2-5
Milton C. Shaw,: Metal Cutting Principles. Oxford University Press, Inc., 2005, s.651, 2.ed., ISBN 0-19-514206-3
KOCMAN,K.-PROKOP,J.: Technologie obrábění. CERM Brno, 2003, s.271, ISBN 80-214-1996-2

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program M3I-K magisterský navazující

    obor M-VTM , 2. ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Konzultace

9 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Ekologické faktory technologických procesů
2. Teoretické aspekty HSC technologií
3. Tepelná bilance HSC obrábění
4. Náhrada broušení HSC obráběním
5. Rozměrové řetězce v TPV
6. Aplikace lineárního programování (LP) v technologii - základní pojmy
7. Grafické řešení úloh LP
8. Metoda Simplex
9. Technologie tažení plechů
10.Zpracování polotovaru plechu o větší tloušťce
11. Výpočty parametrů pro tažení plechů
12. Výroba odlitků vyšší rozměrové přesnosti
13. Nekonvenční metody zaplňování dutin forem

Laboratorní cvičení

9 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Návrh technologického postupu. 2. Optimální volba řezných podmínek pro soustružení. 3. Optimální volba řezných podmínek pro frézování. 4. Aplikace HSC pro soustružení. 5. Aplikace HSC pro frézování. 6. Výpočet hlavních technologických parametrů pro vybrané stacionární pochody tažení plechů. 7. Výpočet tvářecích parametrů a rozměrů trubky po její deformaci průřezu
8. Stanovení polotovaru a výpočet parametrů při zpětném tažení předlisku z plechu. 9. I.generace formovacích směsí- jílová pojiva.Testování základních vlastností. 10. I.generace formovacích směsí- jílová pojiva.Testování základních vlastností. 11. I.generace formovacích směsí- jílová pojiva.Testování základních vlastností. 12. II. generace formovacích směsí- samovolně tvrdnoucí systémy a systémy tuhnoucí zásahem zvenčí. 13. II. generace formovacích směsí- samovolně tvrdnoucí systémy a systémy tuhnoucí zásahem zvenčí. Zápočet.

Řízené samostudium

34 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Ekologické faktory technologických procesů
2. Teoretické aspekty HSC technologií
3. Tepelná bilance HSC obrábění
4. Náhrada broušení HSC obráběním
5. Rozměrové řetězce v TPV
6. Aplikace lineárního programování (LP) v technologii - základní pojmy
7. Grafické řešení úloh LP
8. Metoda Simplex
9. Technologie tažení plechů
10.Zpracování polotovaru plechu o větší tloušťce
11. Výpočty parametrů pro tažení plechů
12. Výroba odlitků vyšší rozměrové přesnosti
13. Nekonvenční metody zaplňování dutin forem