Detail předmětu

Vybrané statě z geomechaniky

FAST-CF55Ak. rok: 2009/2010

Metody řešení napjatosti a deformace zemního tělesa. Základní reologické vztahy. Reologické modely. Podmínky mezní rovnováhy v prostoru. Mezní stav konstrukcí, fyzikální podstat plastických deformací, podmínky plasticity, mezní stav viskózního porušení, porušení při creepu. Finitní vztahy: izotropní a anizotropní látka. Přírůstkové (plastické vztahy: energetická koncepce, aplikace teorie dilatačního chování teorie s anizotropním zpevněním. Vrozená a získaná anizotoropie. Nelineární chování nesoudržných zemin podle Kondera, Duncana Changa. Parametr zpevnění, dilatance, kontraktance. Dráhy napětí. Metoda dráhy napětí. Metody úpravy a změn charakteru struktury materiálu zemin a hornin.Spolupůsobení zemin a skalních hornin s konstrukcemi. Nízké nadloží, rovinné přetvoření nevystrojeného kruhového tunelu, rovinné přetvoření čelby, kruhová tunelová čelba, lokální zřícení a vytlačení na povrch. Sedání povrchu vlivem ražby.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

4

Zajišťuje ústav

Ústav geotechniky (GTN)

Výsledky učení předmětu

Student zvládne cíl předmětu a bude schopen orientovat se v postupech řešení vybraných úloh v geomechanice.

Prerekvizity

Druhy základových půd, vlastnosti zemin, teorie mezních stavů, základní znalosti ze stavební mechaniky, pružnosti a pevnosti, navrhování konstrukcí, základní znalosti z navrhování základových konstrukcí, mechaniky hornin a navrhování podzemních staveb.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Osnovy výuky

1. Úvod, pojmenování a zatřiďování zemin, vlastnosti zemin.
2. Únosnost a sedání plošných základů.
3. Vliv podzemní vody na stabilitu konstrukcí
4. Metody ražby podzemních děl, základní charakteristiky a porovnání
5. Odezva horninového prostředí na tunelování, sedání povrchu vlivem ražby.
6. Klasifikace horninového prostředí.
7. Charakteristiky napjatosti a deformace, analýza napjatosti a deformace.
8. Fyzikální vztahy, přehled.
9. Metody řešení geotechnických úloh, matematické modelování.
10.Programy pro řešení geotechnických úloh, matematické modely vybraných typů konstrukcí, příklady.

Učební cíle

Naučit studenty orientovat se v teoriích napjatosti a deformace zemních těles, reologických modelech, mezních stavech konstrukcí, drahách napětí, spolupůsobení zemin a skalních hornin s konstrukcemi.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Základní literatura

FEDA,J.: Základy mechaniky partikulárních látek. Academia Praha, 1977. (CS)
ROZSYPAL, A.: Kontrolní sledování a rizika v geotechnice. Jaga group, 2001. (CS)
HULLA, J., TURČEK, P., BALIAK, F., KLEPSATEL, F.: Predpoklady a skutočnosť v geotechnickom inžinierstve.. Jaga group, 2002. (CS)
ATKINSON, J.: The mechanics of soils and foundation. Taylor and Francis, 2007. (EN)

Doporučená literatura

OU CHANG-YU: Deep excavation – Theory and practise. Taylor and Francis/Balkema, 2006. (EN)
AZIZI, F.: Physical behaviour in geotechnics. University of Plymouth, 2007. (EN)
AZIZI, F.: Engineering design in geotechnics. University of Plymouth, 2007. (EN)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program N-P-E-CE magisterský navazující

    obor K , 2. ročník, zimní semestr, volitelný

  • Program N-P-C-SI magisterský navazující

    obor K , 2. ročník, zimní semestr, volitelný

  • Program N-K-C-SI magisterský navazující

    obor K , 2. ročník, zimní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., povinnost neuvedena

Vyučující / Lektor

Cvičení

13 hod., povinnost neuvedena

Vyučující / Lektor