čeština

Studenti jsou schopni navrhovat a odlaďovat mikroprocesorové systémy, spojovat je s okolím a vytvářet programové vybavení. Mají základní znalosti o činnosti a způsobu práce digitálních signálových procesorů.

Jsou požadovány znalosti na úrovni středoškolského studia.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

1. Von Neumannova a Harvardská koncepce počítače.
2. Programovací jazyky a programování vybraných mikrokontrolérů.
3. Jedno a víceadresové počítače, slabikově orientované počítače, pevná a proměnná délka instrukce.
4. Struktura mikroprocesorů, registry, synchronizační signály pro komunikaci mikroprocesoru s okolím.
5. Přerušovací systém, princip činnosti, základní pojmy.
6. Vnitřní struktura vybraných typů mikrokontrolerů.
7. Digitální signálové procesory. Přerušovací systém, hierarchie.
8. Adresování. DMA.
9. Vývojové prostředky, programátory, emulátory pro vybrané mikrokontroléry.
10. Instrukce a užívané podprogramy.

Seznámit studenty se základy použití a principy činnosti mikropočítačů a mikrokontrolérů, s ovládáním integrovaných rozhranní a periférií, návrhem a programováním základních aplikací v jazyce strojových instrukcí, komunikace prostřednictvím standardních komunikačních rozhranní s okolím. Základní informace o principech a činnosti digitálních signálových procesorů.

VRBA, R., LEGÁT, P., FUJCIK, L., HÁZE, J., KUCHTA, R., MIKEL, B., SKOČDOPOLE, M.: Digitální obvody a mikroprocesory. Elektronické skriptum, 1. vyd., FEKT VUT, Brno 2003, s. 238, ISBN MEL103